Jablonec nad Nisou

15.2.2022

Bydlím už několik let v Liberci a ještě nikdy jsem si neudělala čas na prohlídku sousedního města Jablonec, i když trošku ho už znám, protože jsem z něj několikrát vyrážela na výlety do přírody, byla jsem tam mockrát na horolezecké stěně a také jednou na tanečním kurzu (tango). Tentokrát tedy poprvé procházka Jabloncem za poznáním jeho pamětihodností. Okružní trasa 10 km zabrala asi 2,5 h.

Jablonec nad Nisou je okresní město, od Liberce je vzdálené pouze 9 km. Pamatuji si, že při zeměpise na střední škole jsme se o Liberci a Jablonci učili, že je možné je považovat za příklad konurbace (souměstí) - seskupení měst stejného významu, a že mě tenkrát zaujalo, že mezi městy dokonce jezdí tramvaj. Počtem obyvatel je Jablonec přibližně poloviční oproti Liberci (45 000 obyv. v Jablonci a 104 000 v Liberci). Další důležitá informace, kterou jsem si ze školy zapamatovala, se týkala výroby bižuterie a skla, před pár roky jsem byla ve zdejším pěkném muzeu, kde jsem se dozvěděla, jak se vyrábí skleněné korálky.

Jablonec má ve znaku jabloň, snad dala vzniknout jeho názvu? Teorií na vznik jména Jablonec je však více. První písemná zmínka o Jablonci pochází z roku 1356. Za vlády Jiřího z Poděbrad byl Jablonec vypálen a místo zpustlo. Nově začalo být osidlováno asi v polovině 16. století, hlavně díky dobrým podmínkám pro sklářství. V druhé polovině 17. století se ke sklářství přidal i rozvoj výroby bižuterie. Za třicetileté války bylo město znovu vypáleno. Z Jablonce se mezitím stalo světově proslulé středisko obchodu s bižuterií. V roce 1880 zde pro tyto účely založili uměleckoprůmyslovou školu a v roce 1888 bylo město napojeno na železniční síť tratí Liberec – Jablonec, později až do Kořenova a dál na síť tehdejších železnic pruských. To vše výrazně přispělo k rozkvětu jabloneckého průmyslu, který zase vedl k rozvoji architektury. Zdejší domy domy byly stavěny zejména ve stylu secese. Secesní je například kostel Povýšení svatého kříže.

Stoletá voda roku 1897 zničila valnou část regionu, v následujícím desetiletí se proto začaly stavět ochranné přehrady včetně jabloneckého vodního díla Mšeno.

V meziválečném období nechalo město vybudovat dvě největší funkcionalistické dominanty města – novou radnici a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

Zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jablonec_nad_Nisou

Přicházíme ke kostelu Dr. Farského. Líbí se mi ze všech jabloneckých kostelů nejvíce, vlastně mohu říci, že ze všech zdejších staveb vůbec. Jedná se o novogotický kostel postavený v první polovině 19. století a patřící původně německým luteránům. V polovině 20. století byl předán Československé husitské církvi. Před ním je náměstí Dr. Farského a když pokračujeme dál Podhorskou ulicí, zavede nás na Mírové náměstí, kde stojí Nová radnice. Byla postavena v letech 1930-1933 a její věž je přístupná, což jsem nevěděla, jinak bych na ni určitě chtěla vylézt. Ale možná bude lepší zkusit to někdy v létě, kdy bude lepší viditelnost.

Poslední část procházky vede okolo nádrže Mšeno. Je to podle mě nejhezčí místo v Jablonci a připadá mi také trochu jako centrum dění a setkávání - v zimě třeba k bruslení nebo otužování, v létě ke koupání, i teď to tady docela žije. Na jedné z pláží stojí velká socha - Rybářský prut. Proti proudu potoka jsou nad touto velkou nádrží ještě dvě další, menší, ale ty už neobcházíme, vracíme se kolem poloostrůvku Tajvan k zaparkovanému autu.