Jihozápadní cíp Santorini

sobota 22.7.2017

Kolem půl deváté jdeme do půjčovny aut, kde máme zarezervované auto na dva dny, majitel nám vysvětlí, jaký se má čerpat benzin, že máme vrátit auto s takovým množstvím, kolik ho bylo v nádrži, když jsme si ho půjčili, dále nám ukáže, jak spustit klimatizaci a světla, otevřít kufr, zapnout blinkry... Také radí, kde zaparkovat – vždy na parkovišti, ne jen podélně v ulicích měst, především ve větších městech by to byl problém, tedy tady v Kamari, v Thiře, Oie, Perisse... A už můžeme vyjet. Skoro celou cestu se dívám do telefonu a radím, kde odbočit. Mapy, které máme, se neshodují v tom, která silnice je hlavní a v tom, kudy vedou, každá mapa tvrdí trochu něco jiného.

Projíždíme vesnicí Mesaria a Vothonas, potom kolem vinárny, kde jsme byli včera, a první zastávku máme ve vesnici Megalochori, ve které je podle mapy spousta kostelů. Připadá mi, že jsme vesnici neprozkoumali úplně celou, spíš jsme prošli jednu hlavní ulici, vyfotili pár kostelů a zátiší a pokračovali dál.

Obr. 1 Kostel v Megalochori

Za Megalochori nás čekaly dvě odbočky, mohli jsme si vybrat, kam pojedem nejdřív, nakonec se vrátíme zase na tuhle křižovatku a pojedeme stejnou cestou zpět. První odbočka byla vybrána k jihozápadu k vesnici Akrotiri, nejdřív ji záměrně mineme a zajedeme se podívat na maják, potom se do Akrotiri vrátíme, dáme si tam k obědu oblíbenou řeckou pochoutku – gyros v pita chlebu, pak se vykoupeme na červené pláži a navštívíme asi nejvýznamější archeologické maleziště na ostrově – vykopávky starověkého města Akrotiri. Vykopávky jsou zastřešené a docela zajímavé, ještě trochu zajímavější než vykopávky starověkého města Thira, z původních domů zbylo trochu více než základy, místy se rýsují dveře a okna.

Obr. 2 Maják

Obr. 3 Kostelík, kam jsme se podívali díky odlovu kešky

Obr. 4 Červené skály nad Červenou pláží

Obr. 5 Vykopávky v Akrotiri

Je nám teplo, takže už se těšíme na další koupání, na pláži Vlychada se nám líbí stejně jako na Červené pláži, tam se mi líbilo hlavně díky zajímavých skalám a nejepším podmínkám na potápění, tady kvůli teplejšímu moři a příjemnému písku. I tady jsou bizarně tvarované skály, tentokrát spíše bílé či okrové barvy.

Obr. 6 Skály u pláže Vlychada

Poslední zastávku dnes máme ve vesnici Emporio, hned od parkoviště vidíme zbytky hradu a šest kostelů (pět z nich v centru města, podařilo se mi dostat je na jediný snímek). Začíná lov na kostely, většinou se dostaneme tak blízko, že se nedají moc fotit. Dávám si tedy pro tentokrát jiný cíl – nafotit zajímavá zátiší, dveře, okna, schůdky a uličky. Odtud už jedeme zpět do Kamari a nikde se nezastavujeme. Doma jsme asi v půl osmé.

Obr. 7 Ulička v Emporiu