P
Pařez - Velice zajímavé zbytky hradu ve skále jsem prolézala na jaře roku 2011, kromě vytesaných místností je tu i zbytek zdiva "přilepený" na skále. Byla to jen krátká zastávka na cestě k Prachovským skalám, takže si nevybavuji žádnou konkrétní vzpomínku, kterou bych mohla vyprávět, přikročíme tedy k historii hradu.
Roku 1372 je v písemných pramenech zmiňován Petr z Pařezu, což se považuje za první doklad o existenci hradu, který byl zřejmě postaven nedlouho předtím. Zánik se datuje už do roku 1424, kdy byl nejspíše dobit husity. Hrad byl vystavěn na osamocené pískovcové skále, jejíž okolí bývalo pravděpodobně z obranných důvodů zatopeno. Skála je směrem od východní strany rozdělena rozsedlinou na dvě části, puklina slouží dnes a pravděpodobně i v minulosti jako přístupová cesta na vrchol. Po pravé straně pukliny je do skaliska vytesán sklípek. Rozsedlina byla v těchto místech zřejmě uzavíratelná vraty, o čemž by mohl svědčit žlábek k zapuštění trámu. Výše odtud jsou tentokrát po levé straně vytesány další dvě vzájemně propojené valeně klenuté místnosti. Vrchol byl po obvodu obehnán hradbami, kterými byly vyplněny i pukliny a nerovnosti. Na ploše vrcholu byl obytný palác. K západní straně skály byla přistavena čtverhranná věž, která vystupuje z obrysu hradu.
Pařez, Královéhradecký kraj
Proseč u Humpolce - Tohle je pro mě docela velká zajímavost, většinou navštěvuji zříceniny rozsáhlejších hradů a když už jsem někdy viděla tvrz, byla nějak přestavěná, třeba na obytnou budovu nebo sýpku. Tahle zřícenina má úplně jednoduchý obdélníkový (nebo čtvercový?) půdorys a marně si snažím představit, jak to celé fungovalo - jak mohla vypadat obrana před nepřáteli, kde bydlelo služebnictvo a jak vypadaly hospodářské budovy...
Tvrz byla postavena na konci 14. století, patřila zřejmě nějakému nižšímu šlechtici. Někdy v polovině 15. století byl majetek připojen k Lipnici, tvrz byla opuštěna a zpustla, od r. 1538 je připomínána jen ves. Věž měla jedno nebo dvě patra.
Proseč, kraj Vysočina
Pyšolec - Je dalším zastrčeným romantickým hrádkem na Vysočině. Navštívila jsem ho ve stejný den jako Aueršperk a Zubštejn, bylo to na Velikonoce v roce 2013 a bylo hrozné počasí (konec března a kupa sněhu, vítr, smíšené přeháňky), takže na něj nevzpomínáme úplně v dobrém. To si samozřejmě nezaslouží, je to stejně pěkná zřícenina jako třeba Ostrý (viz výše), ale prostě na počasí při výletu hodně záleží...
Rozsáhlý hrad Pyšolec, středisko samostatného panství, byl vystavěn v 13. století v raně gotickém slohu. V pramenech se o něm dozvídáme teprve r. 1350, kdy jej Filip mladší z Pernštejna prodal Ješkovi z Kounic; tehdy byl hrad v sutinách. Při prodeji uzavřel Filip s Ješkem smlouvu o postoupení majetku v případě úmrtí jednoho z nich. Ješek zemřel brzy po koupi a Pyšolec se spolu se vsí vrátil k Pernštejnu. Filip vyměnil v r. 1359 zbořený hrad Pyšolec s přilehlým územím za zboží v Dunajovicích s markrabětem Janem. Jako zeměpanské zboží byl hrad obnoven. V r. 1437 prodal rakouský vévoda Albrecht svůj díl pyšoleckého zboží Janu z Lomnice, který už od něho získal hrad Zub. V r. 1446 přešlo pyšolecké zboží z majetku Lomnických na Jana z Pernštejna. Tak se stal hrad i okolní vesnice součástí državy Pernštejnů a při ní už zůstal. Hrad byl znovu rozbořen za Česko-uherských válek v druhé polovině 15. století.
Pyšolec, kraj Vysočina
Q
-
R
Rokštejn - Tuhle krásnou zříceninu jsem poprvé viděla na razítku na nějakém pochodě a hned jsem si řekla, že bych ji chtěla vidět, pak jsem navíc zjistila, že není daleko od místa, kde bydlím a divila jsem se, jak jsem ji tak dlouho mohla nechat nepošimnutou. Bylo to v roce 2008, a to jsem ještě tolik necestovala za poznáním hradů a zřícenin jako v současnosti. Ale na Rokštejn jsem se podívala hned příštího roku. V letech 2011 a 2012 jsem měla i to štěstí a podívala se na věž, kam vede hrozně příkrý žebřík (celkem tři žebříky, jen pro silné povahy), mluvím o štěstí, protože věž není pořád přístupná, jen během léta a musíte mít štěstí, že narazíte na někoho, kdo vám ji odemkne. Teď už mám hrad prozkoumaný velmi podrobně, protože v létě 2012 jsem se tam účastila i krátké brigády, takže v jeho prachu a na jeho kamenech ulpěly i kapky mého potu, a tak je mé přátelství s hradem navždy zpečetěno.
Hrad je v historických pramenech poprvé připomínán roku 1289. Někdy v 15. století byl pobořen přívrženci Matyáše Korvína, od 16. stol. je pustý. Poloha hradu je trochu zvláštní - stojí v údolí jen na malé skalnaté vyvýšenině. Byl údajně chráněn rybníky.
Rokštejn, kraj Vysočina
Ronov (u Přibyslavi) - Ke zřícenině vede červená turistická značka z Přibyslavi, je to po ní 3-4 km, takže je to nepříliš dlouhá procházka, musím se však přiznat, že jsem vždycky na Ronov šla jen od železniční zastávky Ronov nad Sázavou. Byla jsem tady v létě 2008 a v zimě 2010 a při obou návštěvách zříceniny jsem viděla nějaká zvířátka - jednou muflony, podruhé daňky. Ronov se totiž nachází uprostřed obory (Vodský žlab).
První zmínka o hradu pochází z roku 1329, kdy se po něm psal Smil z Ronova. Hrad Ronov byl svými zakladateli, pány z Lichtenburka, pojmenován podle jejich erbovního znamení, tj. zkřížených ostrví (německy nazývaných Rone). Po Smilově smrti (r. 1355) přešel Ronov do vlastnictví jeho syna Zdeňka z Ronova. Tento rod vlastnil hrad až do roku 1424, kdy byl hrad dobyt husitským vojskem. I když byl ronovský hrad poškozen, mohlo se v něm dále bydlet, přesto jej ronovští páni před r. 1444 prodali Hynku Ptáčkovi z Pirkenštejna. Od této doby až do r. 1515, kdy hrad byl připojen k polenskému panství, byl stále ještě v dobrém stavu. Avšak v r. 1538 byl již pustý a později stále více chátral, až se nakonec změnil ve zříceninu.
Ronov, kraj Vysočina
Ronovec - Kolikrát jsem byla na Ronovci, ani nespočítám. Úplně poprvé, to bylo léto snad roku 2006, jsem sem vyrazila jen s jednou kamarádkou a měly jsme z toho výletu velké dobrodružství - když se někde v dálce střílelo, div jsme se neplazily úvozem, jak jsme měly nahnáno. Kromě toho jsme trochu zabloudily a došly do jiné vesnice, než jsme chtěly. Proti nám jako by se všechno ten den spiklo, na holém kopci začal foukat ledový protivítr... Pak jsem tu byla několikrát v zimě, jednou i na běžkách a několikrát v létě, jednou i s kolem (ani jedno moc nedoporučuji).
Ronovec byl vystavěn kolem r. 1262 na základech staršího roubeného hrádku, který vyhořel asi v první polovině 13. století. Hrad Ronovec postavil Smil z Lichtemburka, který zde v l. 1262–1269 sídlil a na hradě vydal a pečetil několik listin. Lichtemburkové hrad vlastnili až do r. 1345, kdy byl postoupen králi Janovi Lucemburskému výměnou za poděbradský hrad. Ještě v témž roce získali Ronovec od krále páni z Lipé, kteří ho vlastnili jen do roku 1362, kdy byl prodán Ješkovi ze Zlíchova, předku Andělů z Ronovce - ti se na ronoveckém hradě připomínají do r. 1393. Další osudy hradu Ronovce v 15. století jsou již nejasné. Za husitských válek snad už nebyl obydlen a zřejmě velmi rychle chátral. V r. 1544 je uváděn jako pustý.
Ronovec, kraj Vysočina
Ř
-