Jarní toulání u Horního lesa

26.4.2014

Včera jsem si užila krásný výlet na českomoravské vrchovině, zúčastnili jsme se na část trasy (25 km) pochodu, který je plánován na tři dny a na 120 km - z Brna na Devět skal.

Vyrazili jsme z Olešnice kolem 13 hodiny (tak pozdě kvůli jiným účastníkům, kteří vycházeli v pátek z Brna a se kterými jsme se měli setkat na trase) a šli po červené na Horní les. Cestou jsme se několikrát "ztratili", nebo spíš šli jsme kousek mimo značku a museli ji hledat, což nás vždycky trochu zdrželo, na závěr výletu jsme tedy museli už hodně pospíchat a na vlak i běžet... Myslím, že v těchto končinách to není dobře značené, na některých křižovatkách vůbec nebyly šipky. Jednou se i stalo, že na nás volali místní, že jdeme špatně a sami od sebe nám ukázali, kudy máme jít, že prý tam lidé často bloudí...

Cestou jsme se kochali rozkvetlou řepkou i pampeliškami, trhali jsme rozrazil (bouřku) a pak jsme se nemohli divit, že začalo na chvíli pršet. Byly slyšet i hromy, ale bouřka nás minula. Na rozhlednu na Horním lese jsme dorazili zase už bez pláštěnek a po zbytek výletu už bylo hezky.

Výstup na rozhlednu po točitém schodišti se zdál nekonečný, ale výhled stál za to. Bylo vidět přehradu nádrže Vír a také Rovečné, přes které jsme přišli. Lesy jsou krásně strakaté - světle zelené jsou čerstvě vyrašené listy listnáčů a jehličky modřínů, tmavě zelené jsou ostatní jehličnany. A místy svítí řepkové pole...

Pak jsme po modré došli do Víru, koupili si tam nanuk a už docela pospíchali k Bystřici. Po žluté značce jsme ještě museli překonat značné převýšení (240 m na vzdálenosti 2,5 km), potom se šlo po modré značce kolem zříceniny Aueršperk (předtím by se po žluté dalo odbočit k hradu Zubštejn, ale na jeho prohlídku bychom měli dostatek času pouze za předpokladu, že bychom tam chtěli strávit noc).

Modrá značka nás vedla krásnou krajinou, v jednom místě jsme se setkali s jiným výletníkem, který přijel do Bystřice autem a šel nám naproti a strašil nás, že musíme přebrodit potok Bystřice. Nevím, kudy šel on, ale my jsme brodit nemuseli, tedy alespoň část z naší skupiny. Protože tady, asi 5 km před cílem, jsme se rozdělili na dvě skupiny - skupinu, která musí běžet na vlak a skupinu, která se poveze zmíněným autem. Bohužel jsem skončila v té první :-). Ti kteří se vezli si aspoň za odměnu přebrodili Bystřici :-).

Přechod Bystřice byl náročný - od té chvíle, kdy jsme přišli na začátek obce, jsme měli přesně půl hodiny a podle měření v internetové mapě nám zbývalo ještě 2,5 km (do kopce), což jsme ale nevěděli, ptali jsme se místních, kudy k nádraží a jak je to daleko a bylo nám řečeno, že asi 1,5 km. Ptali jsme se za deset minut asi o kilometr dál a opět nám bylo řečeno, že asi 1,5 km... To nepotěší.

Ale vlak jsme stihli :-). A ještě jsme měli asi dvě minuty rezervu na koupení lístků.