Jizera na paddleboardu

25.7.2023

Předpověď počasí nebyla zrovna nejlepší, ale přesto jsem se rozhodla volný den využít na pádlování po nějaké řece a kdyby začalo pršet dřív, než hlásili (mělo by až v 19 h), skončím plavbu předčasně, proto jsem vybrala nejbližší řeku – Jizeru. Na stránkách půjčovny lodí jsem si přečetla, odkud kam se dá jet, kde bývá dost vody po celý rok a kudy se přenášejí jezy. Také jsem díky tomu našla odkaz na graf vodního stavu: https://hydro.chmi.cz/hppsoldv/popup_hpps_prfdyn.php?seq=307032

Z Liberce jsem vyjela vlakem v 8:30 a kolem 10 h už jsem byla u řeky a nafukovala paddleboard. Docela fajn přístup k vodě je za Boučkovým statkem. Je momentálně málo vody, ale jezdí se, viděla jsem proplout dva rafty, asi čtyři plastové kanoe a dvě nafukovací. Právě v tomto místě většinou musel někdo z posádky vystoupit a kousek loď popotáhnout nebo tlačit, zadrhly se na kamenech. A to se opakovalo o sto metrů dál znovu a pak ještě asi pětkrát. I já jsem někdy radši vyskočila, abych zbytečně nedrhla o dno.

Celá cesta až do Dolánek je moc pěkná, bez jezů, řeka pěkně teče, akorát ty mělčiny jsou nevýhoda. V Dolánkách je jedna možnost skončit a dělá to tak většina vodáků, ale byla jsem tam už za dvě hodiny (bez námahy, dá se to prý i za hodinu) a počasí vypadalo stále stejně, nebyla mi zima, tak proč končit, jede se dál.

Před jezem v Dolánkách je skvělý přístav a pomáhá tam s vystoupením a vytažením lodí člověk z půjčovny lodí. Přenáší se tady asi 200 m a v zatáčce cesty je vidět pěkně vysekaná pěšina k řece, s dobrým vstupem do vody. Využila jsem pauzy a nasvačila se. Překvapilo mě, že není plný kemp, jak jsem čekala. Vypadal příjemněji, než kempy, které jsem letos navštívila, cenově však podobný (za osobu a stan bych tu zaplatila 220 Kč, o 500 m dřív byl kemp Zrcadlová koza, kde by mě to stálo 180 Kč).

Hned za jezem podplouvám most, stojí tam nějací lidé, snad se chystají nalodit, nebo to tady vzdali a balí věci, volají na mě: „Vám se jede, to nemá žádný ponor.“

Pak podpluji železniční most a následuje nenápadný stupínek, vstanu a chci prkno přetáhnout, pošlu ho napřed a přidržuji ho za šňůru, ale pak si rozmyslím, že bych to pěšky přešla, protože za stupínkem nevidím na dno a mám strach, jak je to tam hluboké, abych nezapadla až po krk. Jak to obcházím ke břehu, sklouzne mi z prkna pádlo a div, že tam o něj nepřijdu, naštěstí se na jednom konci zaseklo a druhý konec kouká z vody.

U Nudvojovic stáli na mostě lidé a vypadalo to, že jsem pro ně atrakce, fotili si mě shora. Je to zajímavý most, hodně vysoký a do oblouku. Také jsem tu potkala jediné rybáře a obeplouvala jsem velkým obloukem místo, kde jsem očekávala ponořující se vlasec (vidět nebyl). Začalo svítit slunce, tak se nechávám unášet proudem bez pádlování, lehnu si a opaluju se. V Přepeřích jsem kolem 16 h a rozhodnu se, že mi to pro dnešek stačí a zabalím to tady. Bylo to 14 km.