Olivetská hora a nádrž Bedřichov

28.6.2020

Na tento krátký výlet vyrážíme celkem brzy, protože na odpoledne jsou hlášené bouřky. Přijedeme do Bedřichova asi v 8:30, vystoupíme z autobusu na zastávce "Bedřichov, odbočka" a dáme se po naučné stezce k severu (začátek cesty, až skoro k viklanu, mi na mapě chybí, protože jsem spustila funkci "Stopař" v telefonu až později).

Pokračujeme k severu až na Olivetskou horu. Tentokrát se nespokojím s dobytím vrcholu jen po značkách a chci najít skutečný vrchol, který sice není o moc výš, ale podle mapy je tam výhled, čemuž se mi ani nechtělo věřit, vypadá to tady na placatý vršek zarostlý vysokým lesem, jenže mi to před pár týdny potvrdila kamarádka, mluvila i o pěkné skále, převisu k přespání a ohništi, to musím najít. Podle mapy v telefonu je to hračka, jak se skála asi hledala lidem dřív jen s papírovou mapou… Výhled je opravdu fajn, i když podle fotek (na geocaching.com) byl ještě nedávno mnohem lepší, ale stromy za pár let rychle povyrostly a skoro zakryly Ještěd. Je pro mě hodně nezvyklé dívat se tímto směrem – do údolí Oldřichova a Mníšku.

Z tamější vrcholové knihy jsem se navíc dozvěděla, že jde o trampskou osadu (?) zvanou Island - kultovní putovní místo - chodí sem celkem dost lidí soudě podle podpisů v knize a z internetu se pak dozvídám o písničkách, které o Islandu vznikly v šedesátých letech a o tom, jak to bylo tajemné místo a jen málokdo věděl, kde to je a schválně to neprozrazovali moc, jen naznačovali. A proč se jmenuje Island: “K téhle skále na vrcholku Olivetské hory jsme poprvé přišli s Harem a Tomem o studených velikonocích v roce 1964 přímo přes zuhelnatělý polom ... Jako by se tu snesl sopečný popel, převalila láva ... A voda v dírách po pařezech se do rána pokryla ledovým škraloupem. Název byl nabíledni.” - převzato z webu: http://www.rodocapsa.cz/trapsaveckydenicek/aktual/1008_2/1008_2n.htm 

Potom už se nikde moc nezdržujeme, blíží se bouřka, takže po druhé straně nádrže po zelené značce jdeme do Rudolfova na autobus (asi 3 km). Z cesty vidíme mezi stromy na vodu a vypadá to trochu jako moře. Vedou tam pěšinky a z minulého výletu si pamatuji, že tam je také moc hezky.

Před bouřkou jsme stihli utéct úplně skvěle, pořádně se rozprší, když jsme v autobuse a přestává, když z něj vystupujeme.