22.2.2019
Když vycházím z domu, ještě krápe, a tak mám strach, jaké bude počasí, i když vím, že předpověď byla celkem příznivá, mělo by pršet nejdéle do 8, pak zataženo a odpoledne i se sluníčkem a přesně takhle to potom je, jen je obloha ještě jasnější, než hlásili. Do Českého Dubu jedu autobusem a zjišťuji, že cenově je to v pohodě, i když se jede asi 50 minut...
Poznávání zajímavostí Českého Dubu spojím s geocachingem, je tu totiž pěkná multicache s osmi zastaveními, dovede mě tak k radnici (tam jsem i vystoupila z autobusu), ke kostelu, do areálu starého zámku a k Schmittově zámku, kde je dnes domov důchodců a trochu stranou od centra ke hřbitovu a silnému pramenu pitné vody. Hledání různých nápisů, popisných čísel a podobně je jednoduché, a tak asi za hodinu už počítám finální souřadnice pro keš. Najdu správné místo, ale zjišťuji, že jsem moc malá a nedosáhnu na ni, ale po takovém úsilí to nevzdám u finále, takže nakonec pro ni vylezu trochu do výšky.
Po ulovení ještě několika jednoduchých rychlých keší opouštím Český Dub po červené značce a směřuji k Hodkovicím. Mají tady kousek za městem pěkné koupaliště a za ním cesta docela prudce stoupá, Český Dub totiž leží v údolí na soutoku Rašovky a Ještědky, říček, které jsem doteď vůbec neznala a přitom momentálně mají docela velký průtok, představuju si, jak by se tam skvěle plulo na kanoi nebo kajaku.
Docela značná část cesty vede po asfaltu, ale dneska to spíš oceňuji, protože je bez sněhu, zatímco cesty po loukách a lesem mohou být ještě zasněžené nebo namrzlé, jako třeba při příchodu do Hodkovic, sejít z kopce mi trvá asi pět minut, i když je to jen 50 m, ale pořádně zledovatělých.
Další cíl výletu je až rozhledna Vrchovina u stejnojmenné vesnice, je to malá dřevěná stavbička, u které si říkám, že z ní asi bude úplně stejný výhled jako pod ní, ale není to pravda - odměnou za těch pár zdolaných schodů je výhled na Trosky.
Po žluté značce je to do Hodkovic, co by kamenem dohodil, v okolí Hodkovic jsem měla původně v plánu prozkoumat různé skalky - Medvědí kámen a Medvědice, Raubířské skály a Bezděčínské skály, ale sluníčko už zapadá a ochlazuje se, takže další prozkoumávání si nechám na jindy... Taky mě tu čeká několik dalších zajímavých keší, zatím si jen čtu pověst o loupežníkovi Rauberovi (po něj jsou pojmenované Raubířské skály) a procházím křížovou cestu, na vršku je kaple Kalvárie, kde byl Rauber za trest sťat. Potom už jen projdu městem, nakoupím si jídlo na další den a jdu na vlak.