Smrk a Paličník

3.10.2014

(na kole)

Naši dnešní asi 55 km dlouhou trasu začínáme ve Frýdlantu. Poměrně rychle projedeme Raspenavou a Novým Městem pod Smrkem, zabrat nám pak dá stoupání odtud na Tišinu (asi 500 nastoupaných metrů na 7 km vzdálenosti). Myslím, že to bylo právě na té Tišině, kde jsem si lehla na skálu a "pět minut mě nechte být a nemluvte na mě" a teprve pak jsem se mohla v klidu nasvačit, kochat se výhledem, povídat si... A známkou toho, že už je dobře, už jedeme po vrstevnici jsou i první fotky, které jsem na výletě pořídila:

Brzy přijíždíme k rozcestí Nebeský žebřík a rozhodujeme se, zda se vydáme na vrchol Smrku (1124 m n. m.) - nejvyšší hora Jizerských hor. Únava mě už trochu přešla, takže ano, jde se. Ale bez kol, ta zamykáme poblíž rozcestí zamaskovaná v křoví. Výstup na Smrk je sice také trochu náročný, ale oproti předchozímu stoupání je to pohoda. Rozhledna a bouda na vrcholu je stále otevřená, vše si prohlédneme a pokocháme se výhledy (nijak daleké, spíš jen nejbližší okolí, dnes nám úplně nepřeje počasí).

Ještě cestou od Paličníku se kochám zapadajícím sluncem a trochu váhám, zda si neudělám nějakou pěknou fotku, ale bojím se dalšího zdržení - bude nám zima na ruce (bez rukavic), bude tma a nemáme pořádná světla na kole, je tedy potřeba co nejdál ujet za denního světla. Za Plochým vrchem se mi slunce definitivně pro dnešek schová, není už tedy nad čím váhat, šlápnu tedy do pedálů a uháním k chatě Smědava. Ještě že odtud už je to jenom z kopce. Dále co nejrychleji projedeme obcí Bílý Potok, Hejnicemi a Raspenavou a jsme ve Frýdlantu.