3. Anenský vrch

14.10.2023

Ráno jsou pěkné červánky a protože mrholí a místy prosvítá mezi mraky slunce, objeví se i duha. Sbalíme ležení, ale necháme jednu velkou plachtu nataženou mezi trámy rozhledny a pod ní v klidu snídáme a čekáme, až přestane pršet. Probíráme různé možnosti, kam jít. Vzhledem k počasí kluci vzdávají přechod hor směrem na sever a rozhodnou se podívat se k pevnosti Hanička, mám radost, protože jdu stejným směrem.

Tvrz byla stavěna jako součást obranného systému proti rozpínajícímu se Německu v letech 1936-1938, nebyla však dokončena, kvůli Mnichovské dohodě museli vojáci tyto objekty opustit a území připadlo Německu. Náklady na výstavbu dosáhly částky 28 milionů předválečných korun. Tolik peněz, tolik úsilí se vydává na válčení a obranu a obyčejní lidé pak neměli skoro co jíst… Tak zbytečné… Ale zpět k faktům:

Tvrz Hanička se skládala ze šesti objeků, propojených 1,5 km chodeb a mělo tam být umístěno 426 mužů. Sály měly pojmout tolik munice a dalších zásob, aby byl možný boj i po dobu několika měsíců v obklíčení. Z hlavní výzbroje Haničce chyběly především tři 100 mm houfnice, které se měly namontovat do dělostřeleckého srubu pevnosti a chyběla i dělová otočná a výsuvná věž se dvěma houfnicemi, která měla být nejúčinnější zbraní našeho předválečného opevnění. Tato věž by mohla střílet v rozsahu 360 stupňů do vzdálenosti téměř dvanácti kilometrů při kadenci 2 x 20 ran za minutu. Momentálně je všude kolem les, zajímalo by mě, jak to tu vypadalo tenkrát, jestli bylo vidět do vzdálenosti 12 km do všech stran.

V období okupace byly některé z objektů ostřelovány německým dělostřelectvem. Pravý pancéřový zvon nese dodnes známky po německých ženistech, kteří zde zkoušeli prúpalné nálože. Pohromou pro Haničku je období let 1954 - 58, kdy do místních lesů zajíždí Národní podnik Kovošrot. Bez povolení vytrhává pancéřové zvony ze stropních desek objektů, které pak odváží do hutí k dalšímu zpracování. Odstřel zvonů poškodil objekty mnohem víc, než Němci za šest let okupace a Hanička tak ztrácí pro armádu význam. Od roku 1968 se na Haničce začalo s prohlídkami pro veřejnost.

Další cesta po červeně značené cestě není moc zajímavá. Zpestřujeme si ji prohlížením řopíků. Moc se mi pak líbí u řeky, u Zemské brány, kde končíme naše putování přes Orlické hory.