Rozhledny na Kohoutu a Strážném vrchu

Drápu se do docela příkrého kopce a v duchu si nadávám, co jsem si to na sebe zase vymyslela, jestli jsem radši neměla zůstat doma, je hnusně, nic neuvidím… Podle informací z listingu keše, která je u rozhledny na Kohoutu, stejně ve výhledu hodně brání stromy, ale podle zápisků ve vrcholové knize umístěné na stěně uvnitř rozhledny, jsou tu krásné výhledy, tak asi záleží na povaze a náladě pisatele, jestli částečně omezený výhled bude považovat za nic moc, nebo za krásný. Mě se tady nakonec líbí i bez výhledu, rozhledna je pěkná, má to tu fajn atmosféru, je tu takový vysekaný plácek s velkým ohništěm a spoustou přichystaného dříví a s lavičkami kolem. Jakmile jsem vystoupala na vrchol, zlepšila se mi nálada, našla jsem si v mapě další cíle a další kešky k lovení a docela se těším na to, co mě čeká dál.

Z vrcholu sejdu na žlutě značenou cestu a pokračuji do Merboltic, na jejich severovýchodní okraj. Chci tady zkusit ulovit zajímavou cache typu letterbox, mám tady za úkol navštívit šest míst a podívat se tam na domy (seznam č. p. je v listingu) a na nich najít specifické architektonické prvky. Je to docela hezké, domy se mi líbí, je to tady dokonce vyhlášeno jako památková zóna. Ani mi nevadí, že jdu několik kilometrů po silnici, možná až když jdu k předposlednímu domu a je to ještě 600 m, začínám být unavená, přestává mě to bavit a hlavně začnu mít obavu, že finálka bude někde na opačné straně, případně třeba na Kamenci. Naštěstí to tak není, sice není ani úplně blízko, ale rozhodnu se zkusit ji najít a dokonce se mi to podaří, i přes nejasnosti ve výpočtu finálových souřadnic.