Kouřim - Pečky

16.8. - 17.8.2021

V Kouřimi jsme se nejdříve prošli po náměstí se zvonicí a kostelem sv. Štěpána, pak jsme zamířili na asi 2,5 km okruh NS Stará Kouřim. Informační tabule této stezky se věnují slovanským hradištím, jak vypadala, jak se v nich žilo a hospodařilo. Slované tady žili od 6. století, v 9. století se Stará Kouřim stala mocenským centrem, hradiště mělo rozsáhlé opevnění, vstup do hradiště tvořila dvojitá brána s věží a úzkými průchody po stranách s dvěma dřevěnými mosty přes 5 m hluboký příkop. Kolem roku 900 bylo hradiště vypáleno a o několik desetiletí později znovu opevněno a celé přestavěno, během 10. století ale ztratilo na významu a na vedlejším pahorku vylo vystavěno hradiště U sv. Jiří pod vládou Přemyslovců.

Asi v polovině okruhu je bývalé Libušino jezírko, pak přicházíme ke kapličce sv. Víta na vrcholku kopce, odkud je hezký výhled k severu. Moc se mi líbily malé táhlé louky a remízky zarostlé neprostupnou vegetací.

Blížíme se k závěru okruhu, otevírá se nám výhled na Kouřim, kde dominuje kostel sv. Štěpána. Nachází se zde zajímavá 3 m vysoká rulová skalka zvaná Lechův kámen. Název kamene, který nejspíš pochází až z 19. století, je odvozený od slovanského knížete Lecha, bratra praotce Čecha, který se podle pověsti, uváděné kronikářem Václavem Hájkem z Libočan, v těchto místech usadil se svou družinou a vystavěl zde své sídlo, jež opevnil trojím valem. Aby jeho bratr věděl, kde se usídlili, domluvili se, že Lech v místě, kde se usadí, zapálí velký oheň, který budou moci vidět Čech a jeho lidé z hory Říp. A tak Lech učinil a podle kouře, který od ohně stoupal, nazval toto místo Kouřim.

Pak se vrátíme do Kouřimi a projdeme se k Pražské bráně a kolem městských hradeb. Na Mírovém náměstí doporučuji navštívit restauraci U Sojků, zastavili jsme se tam následující dopoledne na skvělou držkovou polévku za bezkonkurenční cenu 25 Kč.

Následně jsme z Kouřimi zamířili k astronomickému středu Evropy, to je průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku, hledáme na poli místo, kde budeme mít na telefonu souřadnice přesně 50°00.000, 15°00.000, na krátkou chvilku se nám to povedlo, ale kvůli nepřesnostem v měření se člověk ani nemusí hýbat a za chvíli GPS ukazuje zas něco jiného. Místo v poli není nijak označeno, zato na náměstí v Kouřimi se můžete podívat na pěkný památník astronomického středu Evropy.

Pak procházíme Miškovicemi a Vrbčany a podél Výrovky (Vavřineckého potoka) stále po zelené značce do Radimi. Je to příjemná cesta, zvláště se mi líbí PR Stráně u splavu a PR Stráň u Chroustova. Projdeme Radimí a u Dobřichova se zastavíme u několika zajímavostí – nejdříve u markomanského obydlí, pak u informační tabule pojednávající o výzkumu této lokality a také na vyhlídce, odkud je vidět silueta Bezdězu, Ralska a Ještědu.

V době římské (1.–4. století našeho letopočtu) se zde nalézalo významné markomanské sídliště, doložené 160 archeologicky prozkoumanými žárovými hroby, z toho 6 hrobů bylo vybaveno honosnými bronzovými nádobami na popel a jinými vzácnými předměty, v ostatních hrobech byly hliněné nádoby nebo žádné. 

Projdeme Dobřichovem, který navazuje na Pečky. Nikde se už nezastavujeme a jdeme rovnou k nádraží.