Dubrovník

Přijíždíme autobusem v 4:20. Trochu nevěřícně si protíráme oči a říkáme si: "Přece nás takhle brzo ráno nevyhodí z autobusu?" Nevyhodí nás, můžeme v něm zůstat až do šesti, ale spát už se nám nechce, takže jen lehce posnídáme a vyrazíme do města. Do historického centra to jsou asi tři kilometry, naštěstí nijak nebloudíme, je to pořád rovně po hlavní ulici.

Východ slunce je velmi romantický, hradby Dubrovníku jsou díky němu zbarveny dooranžova, poklidně pohupující se loďky v přístavu se ostře rýsují proti světlajícímu nebi...

Hradby ve vycházejícím slunci

Všechny ulice starého města jsou prázdné, postupně se ukazují zaměstnanci kavárniček a restaurací, kteří chystají stolky a židle na další den. Návštěvníků města je však ráno velmi málo, fotíme prázdné ulice jako kuriozitu, kterou hned tak někdo nezažije.

Nikam nespěcháme, v klidu se procházíme uličkami, prohlížíme přístav, kostely a paláce. Když si obejdeme asi polovinu historického centra, vydáme se na hradby, po kterých město obejdeme pro změnu celé. Shora je úžasný výhled:

Historické centrum Dubrovníku (foceno z hradeb)

Prázdné ulice Dubrovníku (hl. ul. Placa)

Pak si krátce zaběhneme na pevnost Lovrijenac, nevíme, jestli tam platí naše vstupenka z hradeb nebo ne, ale pustí nás tam (spíš díky přesvědčivosti, než kvůli vstupence). A nakonec se podíváme ještě do akvaria. Z vymezeného času na prohlídku města (9 hodin) už moc nezbývá, akorát na to dát si velikou zmrzlinu a jít zpět k autobusu.

Lovrijenac a hradby

Langusta v akvariu

A co by bylo dobré si o Dubrovníku zapamatovat (podle: http://www.novalja.sk/chorvatsko/vylety-priroda/historie/historie-dubrovniku/):

Městské hradby

Městské hradby byly stavěny od 13. do 17. století, obepínají město v délce necelých dvou kilometrů a jsou vysoké 25 m. Součástí hradeb jsou čytři věže, nejmonumentálnější je věž Minčeta nacházející se na severní straně. Na západě se tyčí věž Bokar, naproti pevnosti Lovrijenac. Obě tyto věže pochází z 15. stol. Pevnost sv. Jána se nachází na jižní straně a její hlavní funkcí byla obrana městského přístavu. Byla postavena už v rocě 1346 a je ze všech čtyř věží nejstarší. Poslední z nich je pevnost Revelin (na severovýchodní straně).

Věž Minčeta

Dubrovnická katedrála

Dubrovnická katedrála byla původně románskou bazilikou postavená údajně díky dukátům Richarda Lví Srdce, který nedaleko ztroskotal v roce 1192. Dnešní barokní katedrála byla stavěna mezi lety 1671 - 1713. Nad hlavním oltářem je obraz Nanebevzetí Panny Marie od Tiziana (16. století). V klenotnici katedrály se nachází vzácné církevní nádoby, kříže a obrazy.

Kostel sv. Blažeje, v pozadí katedrála

Kostel sv. Blažeje (Vlaho)

Kostel byl postaven na místě románské katedrály, která přežila velké zemětřesení v roce 1667, ale byla zničená při požáru v roce 1706. Nový barokní kostel byl postaven v období 1706 - 1715. Na hlavním oltáři je socha sv. Blažeje z pozlaceného stříbra, který drží v ruce maketu města z období před zemětřesením. Před kostelem stojí socha rytíře Rolanda, která je symbolem svobodného městského státu.

Knížecí palác

Tento palác byl postaven jako sídlo vlády v Dubrovnické republice. Nacházel se tu byt knížete, radnice, kanceláře, soud, vězení... V 13. století na tomto místě stála pevnost, ve 14. století byla po vzoru Římanů a Benátčanů přestavěna na palác. Projekt vedl architekt Onofrio de la Cava, kterému sa přisuzuje gotickorenesanční průčení. Dnes se zde nachází muzeum s nábytkem z 18. a 19. stol. a výstava obrazů starých mistrů.

Knížecí palác

Palác Sponza

Tento goticko - renesanční palác byl postavený v letech 1516 - 1521. V období Dubrovnické republiky měl různé funkce - celnice, státní pokladnice, banka, první škola v Dubrovníku... Dnes je tu státní archiv.

Stradun (Placa)

Stradun je hlavní ulice v starém Dubrovníku. Název Stradun pochází od Benátčanů a je to název pro velkou ulici. Název Placa pochází z latinského slova "platea" a znamená též ulici. Na místě dnešního Stradunu byl bažinatý terén, který odděloval dvě města - na ostrově a na pevnině. Zasypáním bažiny v 9. století vzniklo jedno město. Stradun sa táhne od východu k západu a nachází se mezi dvěma městskými bránami. Na začátku a na konci jsou dvě fontány a dvě zvonice.

Velká Onofriova fontána

Autorem této fontány je Onofrio della Cava. Byla postavena roku 1438 a byla součástí dubrovnického vodovodu. Ve všech dubrovnických fontálách teče i dnes pitná voda. Fontána se nachází před klášterem klarisek vedle brány Pila. Dnešní podoba je z roku 1667, kdy byla obnovena po zemětřesení.

Onofriova fontána

Zvonice

Původní stará zvonice s hodinami byla postavená v roce 1444 a byla vysoká 31 m. Kovovou desku, ručičku, která ukazuje měnící se fáze měsíce a dřevěné postavy, které odbíjejí čas, vyrobil Luka Mihočin. Autorem velkého zvonu z roku 1506 je Ivan Rabljanin. Katastrofické zemětřesení v roce 1667 zvonici zničilo. V roce 1929 byla podle starých nákresů postavena nová zvonice.

Zvon ve zvonici

Františkánský klášter

Františkánský klášter stojí v západní části města, naproti Onofrijovy fontáně. Byl postaven v 14. století. Nad bránou do kostela je nádherný gotický portál z roku 1498, který se jako jediný zachoval po zemětřesení. V areálu kláštera sa nachází lékárna z roku 1317. Také se zde zachovala bohatě vybavená knihovna s 20 000 rukopisy. V muzejní sbírce jsou kromě toho také obrazy starých mistrů.

Františkánský klášter (a kostel Spasitele vpředu), Placa

Dominikánský klášter

Tento klášter se nachází ve východní části města, byl založen již v roce 1225, dokončen byl ve 14. století. Muzeum kláštera má ve sbírkách cenné rukopisy a inkunábuly (prvotisky), obrazy dubrovnických malířů z 15. a 16. století a obrazy italských malířů, mezi nimi např. obraz sv. Magdalény od slavného italského umělce Tiziana.

Dominikánský klášter

Page updated

Google Sites

Report abuse