1. Příjezd do Fagaraše

17.8.2019

Jedeme Flixbusem Liberec-Praha, Praha-Vídeň a Vídeň-Fagaraš, zpáteční lístek stál asi 2 500 kč/os. V Praze i ve Vídni čekáme asi dvě hodiny, ve Vídni už se mi nechce sedět déle než je nutné, proto vymýšlím házení si míčkem - vyrobila jsem kuličku z alobalu od vynikajících toastů, které připravil Luk (každému 10 ks).

V autobuse si krátíme dlouhou chvíli luštěním křížovek a hraním pokeru, v sázce je první umývání nádobí, hraje se na 200 bodů, kterých se nám nepodaří dosáhnout ani v 8 kolech, pak přestaneme, protože je tma, pokračovat budeme následující den.

18.8.2019

Do Fagaraše přijíždíme asi v 11 h (i když čas příjezdu je podle jízdenky až v 12:10), jdeme nakoupit a hledáme autobusové nádraží, ptali jsme se několika lidí na autobus do Breazy a všichni tvrdili, že tam nic nejezdí, leda jet autem. Když však najdeme autobusák, zjistíme, že neměli pravdu, autobus do Breazy jezdí, ale jen od pondělí do pátku a pouze jednou denně (v 15:15). Nechceme ztratit celý den čekáním, takže bereme taxi (za 60 lei = 330 Kč). Předtím jsme zkusili i stopovat, ale nikdo nezastavil.

Obr. 1 Kostel ve Fagaraši

Asi kilometr za Breazou se rozhodneme, že se dnes už nepokusíme o výstup do hor, ani do poloviny, batohy jsou těžké a šlo by nám to pomalu a po téměř probdělé noci v autobuse potřebujeme spíš odpočinkový den a jít brzo spát. Myslím, že už jsem také trochu unavená z chození po městě (od 11 h do 15 h). Uděláme si pauzu u kostelíka a někde v okolí chceme i přespat. Stezka, kterou jsme chtěli stoupat podél potoka do hor, je uzavřená, zkusíme tedy jinou, pravděpodobně méně používanou, ta vede po hřebeni, v mapě je bez značení, ale ve skutečnosti je značená velmi dobře.

Obr. 2 Kostel u Breazy

Lukáš se jde podívat dál od kostela po pěkném místě na nocleh, já pohlídám batohy a pak, když se vrátí, přesuneme se na tábořiště u řeky, je tam několik ohnišť a dobrý přístup k vodě, kterou bereme na pití a filtrujeme, to by mělo odstranit všechny bakterie a učinit vodu nezávadnou. Večeříme a stavíme stan, protože začala padat rosa, jinak bychom asi jen bivakovali. Pak dohrajeme poker, podaří se mi třikrát za sebou vyhrát, a tak získám potřebný počet bodů pro celkovou výhru. Na spaní je ale ještě pořád brzo, takže si vymyslíme další aktivitu - trénujeme sebeobranu (Lukáš trénuje mě, abych byla přesnější). Spát jdeme ještě za světla. Myslím, že jsem docela příjemně prospala celou noc, bylo mi teplo, a to i přesto, že jsem spacákem byla jen přikrytá.

Obr. 3 První nocleh, nedaleko Breazy