30.10.2023
V Zákupech jsem byla už dvakrát, na mých stránkách se můžete dočíst o návštěvě zámku i o výletě k Pustým kostelům, kdy jsme do Zákup mířili na vlak, ale kromě restaurace jsme tam nic nenavštívili. Při pohledu do mapy mi došlo, že vůbec neznám nejbližší okolí tohoto městečka. Naplánovala jsem trasu přibližně 10 km, nakonec to však vyšlo na 15 km, s různým blouděním a odbočkami. Chtěla jsem se držet naučné stezky, ale povídání na naučných tabulích mi připadalo dlouhé a ne moc zajímavé, takže mě nijak nemrzelo, když jsem několikrát kus NS vynechala.
Ze všeho nejdřív jsem prošla kolem kostela a podívala se na hřbitov, pak k zámku a do parku, k bývalému kapucínskému klášteru, odkud jsem měla v plánu jít po zelené značce do Hubertova údolí, ale spletla jsem se a vrátila se na žlutou značku. Kdybych se ale držela plánu, neužila bych si nejlepší výhled na Kamenický vrch a nevyfotila bych strakapouda, sojku a hejno letících jeřábů. Škoda, že jsem nezaznamenala také ty zvláštní zvuky, které vydávali. Těšila jsem se na arboretum, ale neviděla jsem tam žádné zvláštní stromy ani cedulky s pojmenováním stromů, spíš mi to připadalo jako obyčejný park.
Zahrada pod zámkem
Bývalý klášter
Výhled na Kamenický vrch
Sojka, kterou jsem viděla při vstupu do arboreta
Od říčky Svitavky stoupám špatně značenou ztrácející se cestou pod dráty vysokého napětí a k pomníčku ředitelů lesnické školy, je odtamtud fajn výhled na Velenický kopec a Brnišťský vrch, jen ty dráty kazí celkový dojem (z fotky jsem je vymazala).
Výhled na Velenický kopec a Brnišťský vrch
Udělám si krátkou zacházku ke skále Žraločí tlama a pak pokračuji k obci Kamenice a kolem hřbitova. Tady se mi líbí zajímavost popsaná na naučné tabuli – o knížce z konce 19. století, kde autor popisuje velký hrad údajně zbudovaný roku 500 na Kamenickém kopci, který prý zanikl kolem roku 1200. Legenda o hradu byla prý převzata „z nejstarších listin“, nejspíš tenkrát myšleno vážně, dneska to je takové úsměvné, líbí se mi třeba obraty jako „listina zavádí naše čtenáře do nejzšedivělejších dávných věků Čech“ a „z nejstarších dob práva pěsti a klacku“, případně „o hradu se dalo říci, že je skutečně krásný, jen že se návštěvníkovi u jeho výše otevíral pohled do nezměrné propasti“. Zajímalo by mě, jestli na Kamenickém kopci byl proveden nějaký archeologický průzkum a jestli tam stával aspoň malý hrádek, v mapách (mapy.cz, hrady.cz) jsem nic nenašla.
Žraločí tlama
Než vystoupám na Kamenický kopec, udělám si malou zacházku podél potoka – podívám se k pramenům, pomníkům a kapličkám v Hubertově údolí. Pak mě tedy čeká výstup na kopce po modře značené cestě. Moc se mi líbí na vyhlídce, kam odbočím téměř na vrcholku, je vidět Bezděz, Zákupy a za nimi kopce Vlhošť, Ronov a Sedlo.
Výhled z Kamenického kopce na Bezděz
Zákupy a na horizontu kopce Vlhošť, Ronov a Sedlo
Potom už trochu pospíchám, abych stihla vlak v 15:42, naplánovala jsem si trasu přes louku, ale je tam elektrický ohradník a stádo krav, takže nakonec si cestu nezkracuji a jdu pořád po modré až do Zákup, kousek i běžím a vlak nakonec stihnu.