Turnov - Kralupy n. V. na kole

21.3.2023

Jaro ráda trávím v níže položených oblastech, abych si užila co nejvíc druhů rozkvetlých kytiček a protože se jedná o rovinaté oblasti, zvolila jsem pro tento jarní výlet kolo. Protože jsem si naplánovala dlouhou cestu (přes 110 km), nachystala jsem si všechno večer předem a vstávala brzo ráno, abych už v 6:05 vyjela vlakem z Liberce a s rozedněním opouštím Turnov směrem na Mnichovo Hradiště. Zastávek budu dělat jenom minimum, občas něco vyfotím, ale hlavně si užívám samotnou jízdu.

Z Turnova až do Svijan jedu po hlavní silnici, když nepočítám krátký úsek přes Nudvojovice, který byl celkem zbytečnou zajížďkou a kvůli mému nepochopení cyklostezek v Turnově jsem kolo snášela po dlouhých schodech. Mám radost, když z té hlavní silnice konečně sjedu, fotím soutok Žehrovky a Jizery a později zastavím znovu na vyfocení kostela sv. Vavřince v Březině a pak ještě v Podolí fotím kapličku. Vzhledem k tomu, že za celý den projedu spoustu vesnic, nefotím všechny kostelíky a kapličky, i když u některých si říkám, že jsou mimořádně hezké a že bych aspoň nějaké fotky z výletu mít chtěla. V Mnichově Hradišti zastavím u kapucínského kláštera a u zámku, ale první opravdu pěknou významnou zastávku si dělám až na Zvířeticích. Rozhodla jsem se na zříceninu podívat, i když to znamená už tak dost dlouhou trasu si ještě o několik kilometrů prodloužit. Pamatuji se, že když jsem tu byla naposledy, platila jsem vstupné (50 Kč), ale dnes tu v kase nikdo není (jen o víkendech), ale také není zavřeno, takže si znovu celou zříceninu pěkně projdu a sním si tady polovinu svačiny (je asi 10 h).

Několik dalších kilometrů je nezajímavých, jsem stále mezi poli, jsem ráda, že se aspoň zdálky dívám na Bezděz. Pak se přede mnou vynoří Vrátenská hora a u Bezdědic sjedu do údolí mezi skály Kokořínska, na které jsem se hodně těšila.

U Nosálova stoupám pod vrchol Vrátenské hory, což mě nepřekvapí, protože při plánování trasy jsem si všimla, že tady mě čeká nejprudší stoupání celého dne, pak si užiju prima sjezd. Fotím první dnešní kytičky – podběl lékařský. Ve vesnici Ráj se dostávám do údolí Pšovky. Odhadovala jsem, že jejím údolím pojedu tak pět kilometrů a že tady někde už musí být Kokořín, ve skutečnosti je to mnohem delší cesta, než se mi zdálo, ke Kokořínu pojedu ještě 4,5 km a v údolí Pšovky zůstanu skoro hodinu, je to 12,5 km, než ho opustím k Mělníku. Na Kokořín se dívám jenom zdola, na jeho prohlídce jsem byla před pár roky.