Z Černous k meandrům Smědé

4.4.2021

Pro změnu vyrazím na Frýdlantsko, říkám si, že tam sice není nic moc zajímavého, ale mohla bych si užít víc sluníčka, než kdybych se toulala po Jizerkách nebo Ještědském hřebeni. Nakonec jsem však mile překvapena, moc se mi tam líbilo a rozhodně neplatí, že tam nic zajímavého není.

Z nádraží Černousy vyrazím nejdřív na blízký kopeček pro kešku a zase se na nádraží vrátím, pak pokračuji po zeleně značené stezce na jih a ani ne po kilometru se dostávám k řece Smědá. Jsem docela překvapená, kolik v ní teče vody a jak je krásně čistá, láká mě do ní z výšky skočit v místech, kde je hluboká, ale samozřejmě to neudělám – zase tak moc hluboká není, maximálně bych to odhadla na metr a bude ledová, teplota vzduchu ve stínu je dnes asi na 8°C, na sluníčku to je lepší, ale ani na chvíli nesundám bundu ani mikinu.

Sedím na břehu a svačím a pozoruji řeku, poslouchám, jak ševelí a šplouchá a říkám si, že jsem ani netušila, jak mi nějaká taková řeka chybí při mých výletech, Nisu v centru Liberce nepočítám, tam se člověk takhle zaposlouchat nemůže kvůli mnoha jiným rušivým zvukům.

Přicházím do Přírodní rezervace Meandry Smědé, chrání se zdejší niva se slepými říčními rameny, kolmými hlinitými břehy a štěrkovými naplaveninami. Díky pravidelným záplavám se nivní louky vyznačují vysokou produkcí biomasy. K péči o chráněné území patří jejich kosení a odstraňování nepůvodních druhů – křídlatky, netýkavky žláznaté a třapatky dřípaté. 

Součástí chráněného území je Dubový rybník o rozloze 12 ha, patří tak k největším na Frýdlantsku. Jeho existence je doložena už z 2. poloviny 16. století. Vyskytují se zde vzácné druhy ptáků – výjimečně je možné spatřit orla mořského nebo orlovce říčního, hnízdí tu moták pochop, bekasina otavní, rákosník velký nebo volavka popelavá (informace převzaty z místní infotabule). Snažím se jít tiše a s připraveným foťákem, abych případně mohla zdokumentovat výskyt ledňáčka, potápky, jeřába, nebo třeba vydry a bobra (viděla jsem okousané stromy).

Rady k pozorování nebo poslouchání zvířat - z další informační tabule:

- Počkejte si na noc v pozdním jaru, kdy neprší a nefouká, a přijďte si k Dubáku poslechnout rosničky a jejich bre-ke-ke.

- Dubák je rájem vážek – žije jich tu více než třicet druhů. K výpravě za vážkami si vyberte teplý slunečný den pozdního jara nebo léta. Šídlo modré má tři skvělé vlastnosti – je velké, krásné a zvědavé, přijde si vás prohlédnout, takže stačí si na něj počkat, nemusíte ho hledat.

- Lovecké snahy ledňáčka či volavky můžete na rybníce sledovat celý rok.

- Na jeřáby popelavé se vypravte v únoru a březnu, kdy přilétají ze zimovišť. Dalekohled zaměřte na pobřežní rákosiny a okolní louky.

A z rostlinné říše mě cedule upozorní především na jednu zvláštnost – masožravou bublinatku jižní, jejíž žluté květy ční na mělčinách rybníka nad hladinu. Bublinatku jsem neviděla, asi je na ni ještě moc brzo, zato mi radost udělaly spousty sasanek hajních a také veliké duby na hrázi, jeden z nich je „Vládce Dubáku“. Došla jsem po hrázi až na její konec a už jsem se chtěla otočit a jít zpět, ale všimla jsem si, že dál pokračuje úzká pěšinka a vydala jsem se po ní. A dobře jsem udělala! Na louce za rybníkem jsem zahlédla velkého ptáka, po přiblížení fotoaparátem jsem poznala, že se jedná o jeřába popelavého. Udělala jsem pár snímků a když jsem se chtěla přiblížit, abych nefotila skrz větve a stvoly orobince, všiml si mě a uletěl.

Slyším pískání dravců a mezi větvemi stromů vidím, jak jich několik krouží nad rybníkem. Hledám tedy místo na břehu, kde by větve nebránily výhledu, žádné ideální nenacházím, ale zkusím se usadit mezi stromy aspoň s kouskem volného výhledu před sebou, zamířím tím směrem objektiv foťáku, nastavím sekvenční focení za stálého zaostřování a vyšší ISO (400), aby čas byl co nejkratší (vychází asi na 1/1200 s a přesto je většina z vyfocených cca 100 fotek rozmazaná, protože souvisle hýbu foťákem, jak se snažím sledovat rychle se pohybující dravce).

Nejdřív si myslím, že jde o vzácného orla mořského, nakonec se - po prohlédnutí fotek na internetu – domnívám, že jde o toho motáka pochopa. Strávím tady asi hodinu, možná i déle a pak rybník obcházím z druhé strany. Tuto cestu ale nemohu doporučit, pěšinka se v lese ztrácí a jde se tam špatně.