středa 19.7.2017
Na dnešní den jsme naplánovali jediný víc turistický než městský výlet, takže ráno obouváme pohorky a vyrážíme co nejdřív po rozednění, abychom unikli polednímu žáru. Brzy zjistíme, že nemusíme mít obavu z přílišného horka, celý den fouká silný vítr, chvílemi s námi úplně cloumá.
Obr. 1 Pláž je brzy ráno úplně prázdná
Stoupáme po pohodlné nepříliš strmé cestě klikatící se ke kostelu Životadárného pramene (Church of Life-Giving Spring) a míjíme přitom spoustu horolezeckých cest. Vlevo od nás se podobně kroutí silnička vedoucí přímo k vykopávkám antického města Thira.
Obr. 2 Pohled na zatáčky silnice
Obr. 3 Kostelík u pramene
Přicházíme do sedla a můžeme se rozhodnout, jestli si nejdřív uděláme odbočku na vykopávky na hoře Mesa Vouno nebo na nejvyšší vrchol Profitis Illas a ke klášteru. Rozhodneme se pro vykopávky. Docela se mi tam líbí, i když ty zbytky staveb jsou na všech stranách stejné, nízké zídky, tu a tam něco zajímavého, třeba pár sloupů, obrázky zvířat vytesané v kameni a jeden dům i se střechou.
Obr. 4 Starověká Thira
Obr. 5 Sloupy bývalé administrativní budovy v centru antického města
Vracíme se do sedla a pokračujeme na horu Profitis Illas (567 m). Na vrchol to trvá asi hodinu. Na věž, která vypadá jako rozhledna, se dostat nedá, přímo ke klášteru také ne, je otevřená jen malá část zahrady a kostelík a vedle něj obchůdek mnichů, kde prodávají jejich produkty – kamenné stojánky na svíčky, víno, olivový olej, sušená rajčata a bylinky.
Obr. 6 Výhled ze sedla mezi Mesa Vouno a Profitis Illas. Výhled ze sedla oslíka jsme nevyzkoušeli, ale hádám že bude podobný.
Obr. 7 Kostelík na Profitis Illas
Obr. 8 Pohled na vrchol Profitis Illas
Obr. 9 Výhled na Mesa Vouno
Poté scházíme dolů do města Perissa, cestou se zastavíme u dalšího kostelíka a v další jeskyni, tentokrát bez pramene. V Perisse se podíváme ke kostelu, zastavíme se na gyros v pita placce a pak se asi dvě hodiny koupeme na pláži. Líbí se mi víc než naše pláž v Kamari, oblázky jsou jemnější, voda možná trochu teplejší a vlny méně divoké. A navíc je tu hezký výhled na skálu, která je odpoledním sluníčkem nádherně osvětlená.
Obr. 10 Sestup do Perissy
Obr. 11 Výhled na kostel v Perisse (9798)
Obr. 12 Kostelík uprostřed skal
Původně jsme měli v plánu jet po koupání do Kamari přívozem, jak nám radila průvodkyně, ale napadlo nás plán změnit a jet autobusem do Thiry, kde bychom si mohli prohlédnout muzeum a podívat se na západ slunce a z Thiry pak jet dalším autobusem do Kamari. Bohužel muzeum mělo zavřeno, ale aspoň jsme si užili výhledy na západ slunce (viz konec článku Thira).