16.-19.2.2022
První den po příjezdu stihneme před setměním jen kilometrovou procházku kolem Krallersee, pak dva dny strávíme na lyžích (většina z nás), v den odjezdu většina nadále lyžuje, já jdu na běžky, okruh měří asi 12 km.
Ráno vyrazíme co nejdříve, lanovky a vleky se rozjíždí v 9 h. Je zataženo, ale chvílema mezi mraky pronikne sluneční paprsek. Bohužel zjišťujeme, že kvůli větru bude asi polovina střediska uzavřena. Za denní skipas zaplatíme plnou cenu 45 Eur (+ 2 Eura vratná záloha na kartičku), přebruslíme k nejbližší lanovce a vyjedeme na Schneiderkogel (1 765 m n. m.), odkud jsou pěkné výhledy.
Hotel Alpen Arnika a v pozadí Lawinenstein
Hotel Hierzegger a hora Schneiderkogel
Výhled na Großsee ze Schneiderkogelu
Výhed k jihu, nejspíš na horu Weißkirchl, úplně vpravo je vidět parkoviště, kde jsme nechali auto a k chatě nás dovezli na sněžném skútru
Pak jedeme prozkoumat další část střediska - dva kotvové vleky končící u velké bílé chaty, jednu kotvu uprostřed střediska a nad parkovištěm potom vlek "provázek", nad ním zkoumáme, jestli se můžeme vydat na jih směrem k Tauplitzu, nebo ne, je tam totiž nějaká cedule o tom, že je něco zavřené, nejdřív si myslíme, že ta sjezdovka, ale nakonec to správně vyhodnotíme jako otevřenou sjezdovku pouze s poznámkou, že jedna z lanovek (kabinková Mitterstein) nejezdí. Skončíme v polovině, do Tauplitz se podíváme až následující den. Tenhle okruh během dopoledne objedeme asi čtyřikrát. Vadí mi ploché úseky přejezdů mezi vleky a lanovkami, takže odpoledne jsem ráda, že lyžujeme hlavně na Schneiderkogelu. Podaří se nám i ulovit kešku na vyhlídce.
Výhled ze sjezdovky Schneiderkogelu na Lawinenstein
Vyhlídka na Großsee, keška není pod sněhem
Druhý den ráno je krásně jasno, umrzlo, skoro nefouká a byly spuštěny skoro všechny vleky a lanovky (jenom ne ten krátký na úplný vrchol Lawinensteinu, což mě mrzí, ale i tak je to mnohem lepší než předchozí den). Dopoledne jezdíme hlavně kabinkovou lanovkou, dostat se k ní je ale možné jen přes Schneiderkogel + dvě kotvy + jedna kotva + provázek, takže projedeme všechno možné, dneska to jede i v místech, kde jsem se včera musela namáhavě odpichovat. Také se ještě před obědem jednou projedeme až do Tauplitzu, což od konce kabinové lanovky na Lawinensteinu znamená 6,5 km souvislé jízdy (s pomocí dvou vleků provázků) a 1000 m výškový rozdíl a asi hodinu jízdy na lyžích. Myslela jsem si, že jezdíme mnohem rychleji, ale vychází to opravdu skoro stejně jako rychlá chůze - 800 m sjezdovka ze Schneiderkogelu kolem 10 min, sjezdovka podél kabinkové lanovky má 2,5 km a sjet ji trvá cca 20-30 min. Samozřejmě včetně zastávek na focení a domlouvání se, kudy pojedeme.
Výhled od horní stanice kabinové lanovky
Výhled ze sjezdovky na kabinkovou lanovku, silnici a osadu asi uprostřed sjezdu
Odpoledne jezdíme lanovkou Lawinenstein, která je už konečně v provozu, asi třikrát nebo čtyřikrát vyzkoušíme freeride (v mapě značen žlutě), což se moc neliší od černých sjezdovek, akorát je to "s překážkami" - musí se vyhýbat stromkům, kamenům, správně odhadnout, kde to vzít vlevo nebo vpravo od nějaké vyvýšeninky...
Výhled ze svahu Lawinensteinu, vpravo restaurace S'Kriemandl a horní stanice lanovky Lawinenstein
Poslední jízda, poslední fotka
Následující den už nejdu lyžovat, ale místo toho běžkovat. Je tady asi 12 km okruh, lépe řečeno dvouokruh, menší je značen červenými šipkami, větší modrými a oba jsou jednosměrné, je tam vyfrézovaná jedna stopa (vpravo) a prostor pro bruslení. V nejzazší části se jdeme podívat na vyhlídku kousek nad značenou trasou, pak u Grazedhütte hledáme kešku a uprostřed Taupliztalmu navštívíme kostelík. Musím se do něj probojovat - odházet sníh navátý ke dveřím.
Osada Tauplitzalm
Vyhlídka v nejzazší části okruhu
Cestou zpět se zastavíme u Grazerhütte pro kešku
Kostel v Tauplitzalm
Uvnitř kostela