Oslo – sobota 19.8.2017
Ráno přejíždíme přes Hardangervidu a díváme se na ledovec Hardangerjokulen. Dostáváme krátkou přestávku na prohlídku zimního sámského obydlí, kde Sámové prodávají kožešiny a výrobky z nich, salámy a drobné suvenýry.
Obr. 1 Zimní sámské obydlí
V Osle máme tři čtvrtě hodiny na prohlídku parku Vigeland, kde jsou kamenné a bronzové sochy sochaře Frognera. Všechny znázorňují lidské postavy, v různých obdobích života a v různých pózách. Sochy se mi docela líbí, i když mi připadá trochu zarážející, jak jsou všechny nahé. Samotný park je také krásný, stromy, květiny a fontána.
Obr. 2 V parku Vigeland
Obr. 3 Jedno z mnoha Frognerových sousoší
Pak autobusem přejedeme víc do centra Osla a společně s průvodkyní jdeme k moderní budově opery a odtamtud zpátky, tentokrát už každý svým tempem a po různých trasách, podle toho, kdo co chce vidět.
Obr. 4 Opera
Moc se mi líbí na pevnosti (Akershus Fortress), odkud je výhled na přístav, obří loď Regal Princess a na radnici, která se mi nejdřív moc nelíbí, ale když si na ten pohled zvyknu, docela si ji zamiluju. Zvlášť z druhé strany, kde je vstup, se mi líbí. Od pevnosti pokračujeme k hlavní ulici Karl Johans Gate, podíváme se ke katedrále, fotíme různé sochy, parlament a divadlo, nakonec jdeme ke královskému paláci a pak k té radnici.
Obr. 5 Pohled od pevnosti směrem k radnici
Obr. 6 Pohled od pevnosti k přístavu
Obr. 7 Královský palác
Obr. 8 Radnice
Jako poslední atrakci dne máme výlet ke skokanskému můstku na vrchu Holmenkollen (po večeři).
Obr. 9 Skokanský můstek na Holmenkollenu
Muzea na poloostrově Bygdoy – neděle 20.8.2017
Máme čas od 9 do 12 h a můžeme si vybrat ze čtyř muzeí – Fram (kde jsou lodě z polárnických výprav), Kon Tiki (kde je rákosový člun a vor z balzového dřeva vědce a cestovatele Thora Heyerdala), námořní muzeum a trochu stranou od ostatních muzeum vikingských lodí, kam vyrazím ze všeho nejdříve, protože jsem trošku více zvědavá na ty nejstarší exponáty a také proto, že jen tohle muzeum a Fram otevírají přesně v devět hodin.
Hlavní exponáty v tomto muzeu jsou pozůstatky tří lodí – Oseberg, Gokstad a Tune. Všechny tyto lodě byly součástí hrobu a jeho vybavení, také jsou tu nálezy z dalšího hrobu – Borre, kde se loď však nedochovala.
Vikingská loď Oseberg – byla vyrobena kolem roku 820 n.l, čtrnáct let byla využívána k plavbám, poté v roce 834 byla použita k pohřbu dvou významných žen. Z kosterních pozůstatků není jisté, zda jedna z žen nebyla obětována, aby po smrti doprovázela tu druhou. Jedné z nich bylo kolem 80 let, druhé přibližně 50. Kromě lodě byl hrob vybaven velkým množstvím dalších darů, mimo jiné tam byly nalezeny troje sáně, vůz, pět dřevěných sošek zvířecích hlav, pravděpodobně každá od jiného řezbáře. Dále pět postelí, patnáct koní, šest psů a dvě krávy.
Obr. 10 Loď Oseberg
Obr. 11 Detail vyřezávané dekorace na boku lodi Oseberg
Obr. 12 Vyřezávaná zvířecí hlava
Obr. 13 Vůz
Loď Gokstad – pochází přibližně z roku 890, po deseti letech jejího používání na moři posloužila za hrob muži, který byl zabit, na jeho kostře jsou patrné četné rány, pravděpodobně čelil více než jednomu nepříteli. Hrob byl vykraden již ve vikingské době, proto se v něm nenachází žádné šerky ani zbraně. Z nalezených věcí je zajímavá stolní hra, kuchyňské potřeby, šest postelí, stan a tři malé čluny.
Obr. 14 Loď Gokstad
Loď Tune – byla objevena v roce 1867 a byla první lodí, která byla vyzvednuta ze země. Bohužel se z ní dochovala menší část než u předchozích dvou, stejně tak je to i s dalšími pohřebními dary z tohoto hrobu.
Obr. 15 Loď Tune
Hodně se mi také líbil pětiminutový film beze slov, zato s dramatickou hudbou. Film je promítaný na tři stěny a strop. Je zde znázorněn život vikingů – jak sedí u ohně, plaví se po moři, loupí a zapalují vesnice a pak pochovávají své mrtvé – uloží je do lodi, přinesou různé dary a oběti a na loď navrší mohylu.
Po prohlídce tohoto muzea jdu k přístavu a do muzea Kon Tiki, kde se chci zejména podívat na vor z balzového dřeva, se kterým Norský vědec přeplul Tichý oceán z Peru do Polynézie, aby tím dokázal svou teorii, že je možné, že ostrovy byly osídleny z tohoto směru, tedy od východu, ne od západu, jak se všeobecně tvrdilo. Ač nikdo nevěřil, že by to posádka mohla dokázat, jejich plavba byla úspěšná.
Obr. 16 Kon Tiki
Dále je v muzeu rákosový člun, se kterým tentýž mořeplavec plul z Maroka přes Atlantik do Ameriky. Expozice také ukazují modely ryb s jakými se Thor na plavbách setkal, sošky domorodců, které dostal či zakoupil, různé přístroje včetně kamery, se kterou byl natočen původní film a dále je tu knihovna s mnoha výtisky knihy Kon Tiki a Ra II v různých jazycích.
Obr. 17 Rákosový člun Ra II