Asi nemusím připomínat, že teď je nejlepší doba na návštěvu, a vy, co jste se doposud neodhodlali a nestavili se za náma, jste prohloupili, protože tohle je naše poslední jaro tady..
8.února 2019
Když nám konečně docvaklo, že vlaky do Rehovotu už nikdy jezdit nebudou, protože elektrifikace trati nikdy nebude dokončena, a že Honza izraelský řidičák nikdy nezíská (teď zrovna čeká na prodloužení zdravotního pojištění, aby si mohl prodloužit víza, aby mohl znovu o řidičák požádat), začali jsme hledat jiné způsoby, jak se z Rehovotu dostat. Nabízí se chůze a autobus. Kombinací obojího jsme se dostali do vedlejšího města, kde mají národní park v podobě kopce, na kterym kvetou černý irisy právě teď.
Černý iris je hned po bornejský raflézii nejdivnější kytka, jakou jsem kdy viděla. Vypadá jako shnilá, ale není.
A protože jsem v práci oslavila jeden rok, přikládám krátké video o tom, jak svým dobrým vlivem kulturně obohacuji kolegy a učím je česky. Dalo mi to docela dost práce, takže jestli tomu nerozumíte, tak se nad sebou zamyslete.