10. května 2017
Dnes naše věci slaví výročí- je to přesně 14 dnů, co opustily domov. Bohužel slaví výročí bez nás, stále je totiž zadržují celníci a aktuálně chtějí výkupné 10.000kč.
Váháme. Co když zaplatíme, a své věci přesto již nikdy nespatříme?
Neměli bychom zalarmovat policii? Nebo radši rovnou Mosad? Neměli bychom se prostě smířit s tím, že je už zkrátka nikdy neuvidíme?
Začínám litovat, že jsem do inkriminovaných krabic nezabalila i svůj starý foťák, měla bych konečně důvod pořídit si nový. Tak holt při stěhování zpět.
Jen chudák Matěj ještě stále věří, že po příletu do Izraele tam na něj už budou čekat vybalené hračky a oblíbené oblečky.
Ještě jsem neměla to srdce vysvětlit mu, že si nejspíš bude muset vystačit s provizorním ranečkem, který mu zabalím s sebou do letadla.
12. května 2017
TADÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! Naše krabice včera dorazily.
Najdi 9 rozdílů. Nebo třeba 38 rozdílů.
To si jako nemohli odpustit aspoň tu provokativní pásku plnou klikyháků a použit průhlednou, jako každej normální člověk, kterej někomu prohrabuje osobní věci??!
A nemohl by Fedex zaměstnat kurýry, kteří umí anglicky něco víc než slovo "now"? Vykřikovat do telefonu "Fedex now" je sice výmluvné sdělení, ale pro nějakou upřesňující konverzaci obtížně použitelné.