Plníme plány

16. února 2018

Nudný tok našich izraelsko-českých životů rozvířila návštěva Matouše a Lenky. Tito dva zapálení čtenáři mého deníčku si sbalili svoje učebnice němčiny a fotku Jakuba a přijeli se na vlastní oči přesvědčit, že moje vyprávění o Zemi zaslíbené je pravda pravdoucí.

Matouš, mimochodem nejoblíbenější Matějův strejda (viz foto), no bodejď by ne, vždyť to měl být málem jeho jmenovec, a narodit se ve stejný den, ale to by se vesmír nejdřív zastavil a pak explodoval, tak jsme to zařídili jinak, no tak Matouš si ještě před dovolenou snů střihnul konferenci na WIS. Zprostředkovávám jeho první dojmy: "Je to tady docela Asie. A šabatový výtah vážně existuje!". Ano, je. Ano, existuje. Říkala jsem vám to. Nejzáslužnější Matoušův počin spočíval v tom, že mi konečně dovezl vytištěné pohledy, a já tak mohla začít plnit svůj podnikatelský plán. Nikdo to nečekal, ale vážně už jsem prodala TŘI kusy pohledů. A to dokonce člověku, kterého neznáme. Čistý zisk 19,5 šakalu (cenu Matoušovy letenky do toho teda nezapočítávám, to bych skončila v mínusu), to dělá na šakal přesně 1/3 plechovky Beby. To znamená, že jsem zajistila Matějovi Bebu na DVA dny. Mám ale obavu, že za dva dny Matěj přijde s tím, že chce další Bebu, a asi mu nevysvětlím, že pohledy nejdou na odbyt tak jak jsem doufala, takže asi Honza bude muset dál chodit do práce. Kdyby vás zajímalo, co se děje s penězmi, které dostanu v práci já, tak ty si bere rovnou chůva.

No a ještě jedna zásadní novinka zasáhla, nebo spíš zasáhne, do našich životů. Koupili jsme nosičku na děti. Konkrétně nosičku na Matěje. To je tentokrát Honzův záslužný počin, protože ji sehnal přes inzerát, který vypadal takto.

Honza se ale nenechal odradit, překonal všechny hebrejské překážky, pro nosičku dojel do Jaffy, a my můžeme příští týden vyrazit na náš první opravdový výlet!