Poušť, všude samá poušť

10. listopadu 2018

"Až se tě Honza doma zeptá, co jsi dělala o jediném volném večeru za poslední měsíce, můžeš říct, že jsi pět hodin vařila, pekla, a uklízela". Takhle shrnula společnou laboratorní aktivitu kolegyně Miri, která  po "kuchařské soutěži" vypadala stejně unaveně jako já. Byli jsme rozděleni do tří týmů a každý měl za úkol uvařit čtyři jídla podle receptů zaslaných předem. Náš tým si vylosoval můj recept na dýňovou polívku, což se zdálo být jako slibný vklad do soutěže. Vše šlo hladce, dokud se k bublající polévce nedostal kolega Orel a v rámci dochucování do ní nenasypal MOUKU, a pak tuhle věc:

Takže malý kvíz, co nasypal Orel do mojí slibně se vyvíjející dýňové polívky:

A) Malé dýničky na ozdobu

B) Sušenou kuřecí polévku v prášku plnou hnusných glutamátů a jiných sra*ek, která sama o sobě chutná jako hnusná sra*ka

C) Kouzelné izraelské koření

D) Sůl

Nápověda: je to jako v autoškole- nejdelší odpověď správná.

Tak je asi jasný, že soutěž jsme s dýňovo-kuřecí polévkou nevyhráli, konkrétně skončila v záchodě, ale tak nevadí, třeba někdy příště. Anebo třeba můžeme jít příště do hospody a v klidu tam sedět a ne se lopotit v kuchyni, což ostatně dělám stejně každý večer doma.

Situaci trošku zachraňoval alkohol, vždyť pro 16 lidí byly připraveny celé 2 (slovy dvě) lahve vína a 7 (sedm) piv! To je klasická izraelská spotřeba alkoholu na jeden večer. Jo a zmínila jsem, že po celé akci jedna láhev vína zbyla? Abych pozvedla reputaci České republiky ve světě, tedy v Ásii, dotáhla jsem flašku slivovice na ochutnání. Jako ne celou flašku samozřejmě, nechci své kolegy zabít.

Orel sice zničil mojí polívku, ale zas aspoň natočil krátké video..tak takhle to vypadá, když vaří 16 lidí najednou:

Tak to byl můj čtvrteční večer.

V pátek jsme pak jeli s Weizmanem na již jednou odložený výlet do pouště. Původně se mělo jet do kráteru a studovat geologickou podstatu pouště, ale kvůli předpovědi deště a hrozbě bleskových povodní byla lokace přesunuta nad kráter, tak jsme jenom koukali dolů. V celé zemi samozřejmě nespadla ani kapka ničeho, ale z bleskovývh povodní tady mají dost vítr. Například letos v létě při nich umřelo devět dětí na školním výletě u Mrtvého moře.

Matěj, suverénně nejmladší účastník zájezdu, se v nosičce nudil, tak šel kus pěšky. Bohužel se v posledních pár dnech naučil hrát takovou debilní hru, že se najednou otočí a běží opačným směrem než my a má z toho hroznou radost. A my taky. Fakt děsná sranda.

Na fotografiích z pouště převažuje poušť:

"Matýsku, pojď se vyfotit společně s maminkou"

Pouštní rodinné foto

107 lidí z Weizmannu na výletě

A pozor! Zbývají již jen čtyři víkendy do Matějova příletu do vánočně vyzdobené a slavnostní atmosférou prosycené Prahy!