Domečky

21. října 2019

- Uf vůbec nevim, proč sem nazvala tenhle příspěvek domečky. Dlouho už jsem nic nepsala, tak jsem asi vyšla ze cviku ve vymýšlení trefných nadpisů a vtipných glos.- Konec úvodu.

Konečně končí téměř měsíční maraton svátků, polosvátků a nesvátků. Rosh Hashana následoval Yom Kippur, ten následoval Sukkot a vše uzavřela Simchat Tora. Totálně jsme se v tom neorientovali, ale přežili jsme. Díky svátkům jsem měla docela čas zapracovat na tištěný podobě deníčku, už v podstatě finišuju, už stačí jenom odjet, a tím napsat poslední kapitolu našeho inspirativního života tady.

Kniha samozřejmě bude obsahovat všechny fotografie, překlepy, odkazy na videa (formou QR kódů), prostě bude to perfektní. Pokud o ní ještě nekdo další budete mít zájem, dejte mi prosím nezávazně vědět, rozhoduju se, kolik výtisků nechám vyrobit.

Kromě přehršle svátků (ke kterým mám i nějakou obrazovou dokumentaci, ale to asi až příště) byly naše týdny také plné turbulencí, které vyjímečně nezpůsobily války, i když vše kolem nás se hroutí jako domečky z karet a je nám z toho smutno, ale otřásal se v základech náš zaběhaný životní rytmus, díky kterému tu můžeme existovat.

Nejdřív jsme chtěli přepsat zodpovědnost za bydlení v našem super bytě, odkud se rozhodně nemáme v plánu hýbat, na Honzu, protože jak všichni víte, já se v práci rozhodla skončit, když od ledna nemáme chůvu, když ona nějak omylem otěhotněla. Z Weizmannu nám odpověděli, že to přepsat nejde, a že až skončím v práci, máme se vystěhovat. Krom toho, že to znamená, že jsem důležitější osoba než Honza, což jsme ostatně všichni tušili, to taky znamená, že nesmím skončit v práci. Takže 3 dny poté, co jsem v práci všem řekla, že v lednu končím, jsem zase všem šla říct, že nekončím. Náhodou měli radost.

Pak byla ta poměrně trapná epizodka, kdy jsem 3 týdny čekala, až mi právníci v Praze potvrdí, že když tu něco vynaleznu, může to patřit Weizmanu. Když se tohle zdárně vyřešilo, přišla podpásovka největší- maminka dvojčat, Matějových nejoblíbenějších spolužaček ze školky (ostatně Ella je pro něj synonymum pro školku), dvojčata ze školky od listopadu odhlásila.

Další důsledek odchodu holek je, že chůva si v 7. měsíci těhotenství musela najit vedlejšák. Bojím se jí zeptat o co jde, když se jí to vážně vyplatí, jenom doufám, že jí přitom nechytí a nezavřou do vězení. A já mám znovu co v laborce vysvětlovat, protože si musím úplně přeorat pracovní hodiny.

Tak teď čekáme, co se na nás přivalí dalšího, abysme zas měli co řešit a nenudili se. Co už asi nemusíme řešit, je naše hypotéka, za kterou jsme chtěli Matějovi v Praze nebo Dolních Břežanech koupit pokojíček. Nikdo nám jí totiž nejspíš nedá, protože Honzův plat tady se jmenuje stipendium. Tak si na to vy, co plánujete sou rodinu taky odtáhnout někam dopr*ele, dejte pozor. No, o starost míň, že jo.

Jinak až až vám zas NĚKDO bude tvrdit, že je tady vedro v podstatě jen v červenci a srpnu, ukažte mu tenhle obrázek.

Tohle je mi vážně líto, protože Matěj tímto přichází o jediné kamarády, které tu má, a především jim rozumí.

Reálně totiž hrozilo, že od ledna bude muset být se svými dětmi několik týdnů doma, a tu hrozivou představu zkrátka neustála. Tak dvojčata přehlásila do normální školky, kde je na jednu učitelku devět dětí, a hlavní výhoda- za stejnou cenu funguje šestkrát týdně, takže se svými dětmi už nemusí trávit v podstatě žádný čas, to jí přeju. Ještě je na místě zmínit, že maminka dvojčat si hledá už rok a půl práci, takže stejně nemá co dělat.

Je konec ŘÍJNA, Honzo! My si samozřejmě vážíme každého TAKHLE teplého dne, protože víme, že se počasí může doslova každým dnem úplně zlomit, nastanou sychravé dny plné tmy a zimy a my ještě budeme rádi vzpomínat, jak jsme se měli dobře, od května do listopadu, během nekonečného léta.. Díky za to, že to trvá zase tak debilně dlouho.

Protože za chvíli čeká dědu podzimní návštěva Izraele, přikládám aktuální Matějův slovník, aby se spolu ti dva nějak domluvili. Honzu rozčiluje, že říká nespisovně "Bílý" nebo "Mokrý". Jako mě osobně teda trošku víc trápí tohle:

Tanka - černá

Takata - červená

Gliglila - oranžová

Pongof - pomoc

Dédn - dolů

Up - nahoru

Takata - kočárek

Haf, mňau - pes a kočka

Pám! - já sám!

Čí - číst/ kniha

Fofofor - semafor

Aba- chleba

Paty - Matěj

Aapi - puzzle

Oblo tanka - obloha je černá

---- velký téma jsou výtahy----

Nul aba - v nultém patře vystupujeme, když jedeme koupit chleba

Či bombů - ve čtvrtém patře vystupujeme, když jedeme domů

Min edna baf - v mínus prvním patře vystupujeme, když jdeme do kampusu hrát na schovku

Drobné logopedické nešvary jako kojeje - koleje, ňeněná- zelená, ufo- ucho, apod. ve slovníku neuvádím, protože správně neříká vůbec nic, čili by se mi to sem nevešlo.

Taky jsou velký téma písmenka, poznává už v podstatě všechny, jen W už pro něj bude asi navždy obrácené M. Ale prosímvás, my ho to nenutíme se učit číst, jeho to prostě baví. Nemůžu za to, že umí písmenka a neumí mluvit, tak se zase posaďte a nerozčilujte se.

Jasně, dělá pokroky. Ale nejrychejš se vyvíjí ve skládání puzzlí, včera složil sám 48 dílků.

Page updated

Google Sites

Report abuse