Odlogování

Izraelská armáda složila básničku, aby snáze vysvětlila malým dětem žijícím poblíž Gazy, že s těmi barevnými balónky, které občas přiletí do jejich města, si nemají hrát, že od nich mají utéct a zavolat dospělé. Jmenuje se Co přináší vítr.

K nám balónky, a ostatně ani rakatey, naštěstí zatím nedoletí, tak řešíme svoje starosti, nebo chcete-li radosti, s odjezdem z Izraele. Říkám tomu odlogování ze země zaslíbené a moc dobře vím, že to nebude ani trošku sranda. Začali jsme s převodem našetřených šekelů na nějakou užitečnější měnu, třeba česká koruna by bodla. Jako neni to úplně jednoduchý, vlastně už to řešíme třetí týden, a zatím jsme z Izraele nevyvedi jeden jediný šekel.

Přeskočím část, která stála Honzu jedny nervy v kýblu, než se mu podařilo pomocí google překladače, několika telefonátů a vydatné pomoci kolegů zjistit, že z našeho izraelského účtu vůbec převádět peníze nejdou.

Jako v pohodě, já tady ráda chodím na úřady, na pošty, k doktorům, i do bank si ráda někdy zajdu. Navíc do banky jsem se stejně chystala, protože další z kroků mého odlogování odtud je zrušení penzijního spoření, nebo něčeho takovýho, přesně nevím, o co se jedná, vím jen, že je to mega super benefit od Weizmannu, o kterej sem se vůbec neprosila, ale musím ho mít. A teď si ho musím nějak zrušit. A k tomu potřebuju nějakej speciální papír od banky.

Ty úřady a vůbec místa, kde se naráz sejde množství lidí, kteří něco potřebujou, jsou speciální místa, která pokrok, civilizace, nebo možná Bůh, vybavil vyvolávacím systémem. Takovým tim, jak přijdete, zmáčknete si něco na mašině (píšu něco, protože NIKDY nevím, co mačkám, ale nad to už jsem se dávno povznesla), vyjede vám číslo, a až se to vaše číslo objeví na tabuli, vy jdete na řadu. Jenže tady jsme v Izraeli, a lidi tady NEUMÍ doháje čekat ve frontách. Takže když se na tabuli rozsvítí nějaký číslo, k okýnku přijdou pokaždý 2-3 lidi a začnou se dohadovat, kdo ve skutečnosti a správně měl jít na řadu. Frontu to zdržuje v řádu desítek minut až hodin a jsou to situace, kdy mě sakra mrzí, že nemluvím izraelskou řečí, abych ty lidi mohla poslat do prdele a říct jim, ať si sakra počkají, až se na tabuli roszvítí to jejich číslo.

Takže to jsem srnula moji včerejší návštěvu banky, při které jsem zprovoznila převádění peněz z účtu a donesla si ten speciální formulář. Abych právě teď zjistila, že je mi k ničemu, protože na něm chybí razítko banky.

Ale v pohodě, já ráda chodím na úřady.