Embedded Files
26. října 2017
Matěj si ještě Bebí kuchařku, teda svojí nevěstu, nenašel, ale i tak doplním naše výlety s Matějovým dědou: V sobotu jsme kromě voleb do PS (o napínavých volbách jsem psala dříve), stihli ještě výlet do Národního parku Yarkon.
Ještě k těm volbám- Honza každý den chodí nadějeplně do schránky pro svůj propadlý voličský průkaz, a kde nic tu nic. To už aby se na Lhotě chystali na odeslání průkazu pro prezidentské volby, i když rozhodnout se mezi Okamurou a Zemanem bude oříšek. Ještě že jsme tu na to dva, v nejhoršim pošlem do druhýho kola oba.
Tak ten park, to je přírodní rezervace v okolí pramenů řeky Yarkon, která pak protéká Tel Avivem. Park je na místní poměry nezvykle velký, dá se v něm dokonce ujít několik kilometrů(!!!), aniž byste museli chodit kolem dokola. To se nám tady ještě nestalo. Navíc jsou v něm i stromy, a voda, to se nám tady taky moc často nestává.
Matěj v autě usnul již po pouhé půl hodině křiku, myslím, že už si na tu autosedačku zvyká. Ještě pár let, a vydrží v ní sedět třeba i hodinu. No především by do ní měl dorůst, tahle mu byla veliká. Trošku ho do příště vykrmíme, přikoupíme několik balíků Beby, to není problém. Rehovotské bebí zásoby se sice tenčí, ale ještě pořád zbývá dost okolních izraelských měst, kde můžeme Bebu vykoupit ze skladů.
Pramen Yarkonu připomíná šumavský pramen Vltavy. A nebyl by to národní park, kdyby se tam nenacházely ruiny nečeho. V tomto případě Otomanská pevnost ze 16. stol.
Matěj na pastvě na piknikovém stole.
A já sem tam zase nebyla. A to sem si myslela, že když přijede MŮJ VLASTNÍ OTEC se zrcadlovkou a několika objektivama, že budu aspoň na jedný fotce! Jenže on pořád fotil Matěje, protože je prej roztomilejší než já.
Takhle to dopadlo. Tak ČAU.
Page updated
Google Sites
Report abuse