10. října 2017
Moc bysme chtěli jít k volbám. Aby Matěj nevyrůstal v chovné stanici čápů, v koblihovém království, aby se měl dobře, a tak, prostě. (Pro hnidopichy: Ne, Matěj nebude vyrůstat v Izraeli).
Požádali jsme si proto o voličské průkazy přes datovou schránku. Datová schránka, to je nástroj pro komunikaci s orgány veřejné moci, který vznikl v roce 2009. To je před osmi lety, tak by jeden řek, že se s tím nástrojem veřejná moc za tu dobu třeba už naučila zacházet. Nu tak máme interní informace, že na Velké Lhotě vůbec nevědí, co s Honzovou žádostí dělat a jakou cestou mu ten voličský průkaz poslat. Tak já nevim, co třeba pošta???
Moje žádost ležela ještě o víkendu na úřední podatelně, táta jí tam viděl, když si byl žádat o voličský průkaz pro sebe, protože v době voleb bude zrovna tady, a je to vlastenec, tak samozřejmě chce jít taky volit. A vůbec jsme ho nemuseli přemlouvat.
Dneska mi přišly volební lístky domů. Jako do Prahy, ne sem. No já nechci být hnidopich, ale ty orgány veřejné moci asi vůbec netuší, jakým stylem (ne)chodí izraelská pošta....myslím, že ty volby asi už můžem odpískat. Tak jděte aspoň vy. Za nás, za Matěje.
Abych aspoň nějak přispěla Matějovi k lepší budoucnosti, přihlásila jsem nás na ליווי התפתחות לתינוקותל, což není náhodný shluk divných znaků, ale něco jako cvičení s miminky. Snad. Takže za 14 dnů si tady budete moci přečíst pamflet o tom, jak jsem byla nucena zpívat Kolo kolo mlýnský hebrejsky. Ale tak co bych pro tu naší malou fretku, co nikdy nespí, neudělala. Třeba se tam vyřádí. A já asi taky.