Caesarea potřetí

13. května 2018

Dvakrát nevstoupíš do jedné řeky.  Ale do Caesarey jsme vstoupili již potřetí. Weizman tam uspořádal výlet, tak jsme využili toho, že nemusíme Matějovi složitě vymýšlet šabatový program, půjčovat mu auto, a vůbec se o nic starat, a vyrazili jsme taky.

Už při poslední návštěvě dal Matěj najevo, že Caesareu nemá rád, a teď to potvrdil. Celý den byl otrávený jak indiánský šíp, neustále potřeboval Bebu na uklidněnou, a v autobuse, v autobuse to bylo peklo na entou. Výlet se navíc protáhl a Matěj se dostal do postele až v osm, no chtějte po někom kdo vstává v 5:15 (ráno), aby vydržel tak dlouho do noci vzhůru. Byl zkrátka nemožný. Výlet ho natolik vyčerpal, že následující den dokonce spal až do 5:30.

Caesareu prolezl po svých. Stal se tak pro turisty větší atrakcí než nějaký trapný vykopávky starý několik tisíc let. Celý výlet jsme tedy nedělali nic jiného, než ho lovili z příkopů do kterých zapad, chránili ho před zašlápnutím a zakazovali mu vrhat se z útesu, což nesl nelibě.

Ještě se mi někdo odváží tvrdit, že až Matěj začne chodit, tak se nezastavíme? Umí vyvinout slušnou rychlost už teď. A víte, kolik už má prošoupaných kalhot? Popravdě doufám, že Matouš nebude máslo, zařídí si ty víza co po něm chtěj, a doveze nám nažehlovací záplaty, jinak Matěj nebude mít za pár dnů v čem chodit..teda lézt.

Ilustrační video, jak vypadala naše návštěva tohoto populárního archeologického naleziště:

 Víc jsem toho bohužel vyfotit nestihla, krom panoráma amfiteátru nebo colosea nebo co to je..průvodcovský výklad jsem slyšela jen v útržcích.

Když si Matěje vyfotilo dost turistů, sbalili jsme ho zase do autobusu a popojeli do Akko. V Autobuse teda na chvíli usnul a to byla jediný okamžik z celýho dne, kdy byl klid.

V Akko se mu taky nelíbilo, jediný pozitivum je, že tam je hodně koček. Na ty prská, což interpretujeme jako mňau, takže až bude volat nervózní sestřička z Tipat Halav (izraelská jako pediatrie), jestli už Matěj konečně mluví, s klidným srdcem  jí můžu říct, že už jo.

Chtěla sem přidat pár fotek z Akko, mám asi tři, ale už sem moc unavená, už totiž bylo osm, tak to zkrátim. Matěj si na tržišti vybírá koření a Matěj se prochází po mole.

Další výlet s Weizmanem bude až po létě, protože v létě se nedá dělat nic. Nic.