Embedded Files
24. června 2019
Název pamfletu sice možná láká na povídání o tom, jak jsme demonstrovali uprostřed pouštní metropole, ale já začnu tím, čím teď posledních pár dnů žiju OPRAVDU intenzivně. Koho zajímají nějaký demošky?
Musela sem urgentně přiobjednat balík spoďárů pro Matesa s mimořádně expresním doručením. Mám to vůbec rozvádět dál? Jasně že to rozvedu dál!
Tak například na neděli byl Mates pozván na narozeninovou párty svýho nejlepšího kámoše ze školky.
Získal dojem, že kakání je něco strašného, takže když to na něj přijde, začne za mohutného brekotu běhat dokola a nepřestane, dokud ho to nepřejde. Cca 45 minut tohle divadlo, které já zvu porodem, trvá. Já ho pak obleču, a on se během 5 minut konečně vykaká. A za dvě hodiny znovu .
Takže party se fakt vydařila, druhou půlku programu sem prala spoďáry, ostatně jako každé moje odpoledne poslední měsíc, kdy spolu rodíme bobky.
No nic, to byla kulturní vsuvka, a teď to míň podstatný:
Prostě sme si zorganizovali demonstraci v Tel Avivu, abysme nemuseli lítat na Letnou 3500 kilometrů. Na začátku jsme byly tři (ne, nepočítám Honzu a Matesa, to bych tam neměla tvrdý y), my tři, co tu teď žijem ve Weizmanu, tedy já, Šárka a Kristýna. A nakonec nás bylo čtrnáct! Bez Honzy a Matesa! Neuvěřitelný.
Párty se naštěstí nesla v komorním duchu a zúčastnily se jí jen děti ze školky. Tzn. Mates a dvojčata. Mates polovinu párty strávil se mnou v bunkru snažíce se udělat na nočníku bobek, resp. lépe řečeno snažíce se ho neudělat, protože od tý doby, co sme mu sebrali plíny, je jeho kadění noční můra nás všech.
Neptejte se mě, jak se mi podařilo přesvědčit tři lidi, kteří v životě nebyli v Český republice, aby se mnou šli demonstrovat proti českýmu prime ministrovi, mně se občas takový věci stávají, že přesvědčim lidi k něčemu, co vůbec dělat nechtějí, třeba Matouš o tom občas vypráví a má přitom takovej divnej pohled. Tak se k nám zkrátka přidali ještě dvě moje kolegyně a manžel jedný z nich, tedy Němci a Izraelka. Izraelka vůbec neměla potuchy která bije, ale přesvědčila sem jí, a šla taky. Němcům sem vysvětlila, že jim Babiš krade peníze z EU, tak šli taky. Pak se na nás ještě nabalili český lidi z Weizmanu, nějaký z nich tu zrovna jen projížděli, ale šli taky.
Vyrobili sme si transparenty. Napsali sme na ambasádu, jestli je ok, když přijdeme. Stropnický nám osobně odepsal, že popřemýšlí o odklonu dopravy, abysme jí jako neblokovali, ale že to asi při našem počtu nebude potřeba?? A co hůř, že nám přeje pěkný počasí.......
Nakonec se rozhodl, že o našem záměru "vyrozumí kolegy", což v praxi znamenalo, že když jsme dorazili k ambasádě, čekalo tam na nás několik policajtů s majáčkama. No v tu chvíli mi bylo jasný, že je to past, že to pěkný počasí byla šifra, kdo sakra chce pěkný počasí v Izraeli uprostřed léta? Umřete když je pěkný počasí a vy ste venku, chápete???!! A chtěla sem utéct. Jenže ty policajti byli sakra rychlý, jestli nevíte, jak rychlý sou tajný a netajný složky bezpečnostních sborů Israele, tak si pusťte seriál Fauda, ale bacha, neni to pro slabý povahy. Takže ty policajti byli rychlejší než my a hned se nás ptali, proč sme jako tady?? A kdo je leader?? A co si myslíte, že udělala skupinka Čechů (a Němců a Izraelky) z Weizmannu? Vystrčili mě před sebe a řekli, že já sem leader.
Tak šéf policajtů si mě vzal stranou, naštěstí se mnou šla ještě Šárka, protože ona taky sleduje Faudu a ví, že tohle neni žádna prdel, no a ten policajt se nás znova zeptal proč sme tady? A my řekly, že kvůli našemu ministrovi, kterej je česká verze Netanjauha, to je Izraelskej premiér co krade a lže a všcihni ho volí, a ten policajt se zaradoval a popřál nám hodně štěstí v našem boji a zeptal se, jestli něco nepotřebujem, a ať nás něco nepřejede, a že šichta mu končí v deset, tak to by byl rád, kdybysme do tý doby ten prostest ukončili.
Tak sme mohli začít protestovat, teda se fotit při protestech, lidi z ambasády nám přinesli vodu a byli milí, a fotili si nás při pro testech, a za půl hodiny sme šli domů. Teda do hospody.
Ohlasy na náš protest v médiích:
tn.nova.cz: "Demonstrace se konaly v Chicagu, Dublinu, Londyne nebo treba Tel Avivu."
Bylo to fajn. A víte co, pořád hledáme chůvu.
Page updated
Google Sites
Report abuse