29.srpna 2017
Dneska jsem při ranním venčení měla po hodně dlouhé době pocit, že je jen horko. Jako né už horkonachcípnutí, ale prostě JENOM horko. A taky že jo- ještě v 10 hodin ráno pouhých 29°C, pocitová trapných 33, tak že by to léto vážně ztrácelo dech?? Zlepšilo mi to náladu..a pak mi ji zkazili na úřadu práce v Praze, ale o tom psát nebudu.
Protože už jsme tady tak dlouho, že už skoro plynule mluvím rusky, a protože jsem chvíli měla dobrou náladu, rozhodla jsem se jako správný domorodec shrnout několik zajímavých faktů o našem městě. Tedy jako o Rehovotu.
Můžou za to komplexy jako Eisenberg aj.- do takového 18 patrového domu se naskládá kdeco. Teda kde kdo.
Rehovot se nachází 20km jižně od Tel Avivu a se 133.000 obyvateli je 12. největším městem v Izraeli. Použiji-li pro lepší představu příměr k nějaké významné evropské metropoli, tak to odpovídá zhruba čtyřnásobku obyvatel Valašského Meziříčí, v Rehovotu se ale chudáci tísní na pouhých 23km2, což je cca polovina rozlohy Valmezu.
Valmezáci neni vám tam v tý množině nehospodárně smutno?
http://www.kardan-nadlan.co.il, https://israel-eilat.ru/
Město bylo založeno v roce 1890 polskými imigranty, kteří o několik let později spojili síly s imigranty z Jemenu. Jemeňáci dodnes tvoří významnou část obyvatelstva, bohužel jsem v anglicky psaných zdrojích nenašla přesný početní údaj.
Na počátku třicátých let si jistý chemik Weizmann postavil v Rehovotu pěknou funkcionalistickou vilku s bazénem, a aby to neměl daleko do práce, obestavěl ji Vědeckým institutem. Ano, správně, dal tak vzniknout slavnému Weizmannovu institutu věd (WIS). O pár let později se stal ten chemik prvním izraelským prezidentem, ale to už není tak důležité.
Do Rehovotu také byla z Tel Avivu ve stejné době přesunuta výzkumná stanice zemědělství (později přetransformována na Fakultu zemědělství), a Rehovot se tak stal určitým centrem vzdělanosti, kam se dodnes stahují studenti a vědci z celého Izraele (a světa).
Ostatně když se blíže podíváme na městský znak, tak asi není třeba mnoho dodávat. To oranžový jsou pomeranče, ne vánoční koule.
Tito "anglicky mluvící- anglo-speaking" příchozí vědci (dle mého dosavadního pozorování se jedná především o Indy), soustředící se kolem WIS, tvoří již docela slušnou komunitu (10% obyvatelstva), početně směle konkurující třem hlavním rehovotským etnikům- již zmiňovaní jemenští a dále etiopští a ruští židé. Etiopané (5,5% obyvatelstva) se soustředí v etiopské čtvrti..které je lépe se vyhnout. O Rusech nemám konkrétní čísla, ale je jich tu opravdu hodně. Mají své obchody a ruštinu tu slýchám častěji než hebrejštinu. Ne, ja nepaňimája parusky.
Rušné centrum města táhnoucí se po celé délce hlavní Herzl street je plné barů a obchodů a je ideální pro pařby o dlouhých šabatových nocích. Jen kousek od něj jsou ale prominentní vilkové čvrti plné klidu a zeleně.
Co se týče infrastruktury, je zde vše potřebné: řada synagog, zdravotnická centra (osobně jsem zatím navštívila tři a o moc víc jich nezbývá), pošta, obchodní centrum a kino.
Asi není potřeba vysvětlovat obrázky, ale pro jistotu- zde kino s bohatou nabídkou filmů
Jedna ze synagog
Nádraží a obchodní centrum
Tak to byl krátký exkurz do nejdůležitějšího města Izraele tak, jak jsme ho za tu dobu co tu jsme, poznali.