9. října 2017
Dnes jsem vyšla ráno ven z baráku a najednou koukám, mokrá zem. To se dneska uklízečka rozšoupla, říkam si.
Jdu dál a najednou koukám, mokrý kočárek. To jsem ho chudákovi Matějíčkovi zas něčim polila, říkam si a jdu dál.
A najednou koukám, mokré všechno. Byl jsem z toho tak perplex, že jsem to musela natočit. Pro jistotu hned několikrát.
Tady zrovna prší do sukotího stánku s děravou střechou, ještě že tam zrovna nikdo nepařil. Teda neslavil Sukot.
Zkrátka první déšť po půl roce ♡
A protože se ochladilo na 27°C, což je největší kosa co jsme tady, Matěj vytáhl svoji první mikinu. Teda ona je to jeho přibližně patnáctá mikina, ale z těch předchozích vyrostl dřív, než byla příležitost je obléct.
Vyjímečně se neusmívá, protože byl dnes obzvlášť zpruzený. Prostě podzim, no.