První den

Množí se dotazy od mých věrných čtenářů, kteří jsou stále v myšlenkách s námi- JAKÝ TO TAM JE? A já prostě nemůžu napsat nic moc jinýho, než že MOC NEVIM. Ono se totiž přesně ve chvíli dosednutí našeho letadla na přistávací plochu dramaticky a náhle změnilo počasí (H. to nazývá výkyvem) a je tu fakt horko. Jako ja vim, že tenhle výkyv potrvá do Vánoc, ale hraju s nim tu hru, ať má radost, že mě uchlácholil.

 Vyrazila bych s Matesem na průzkumy, ale venku se nedá vedrem pohybovat.

V bytě je vcelku příjemně- dá se dobře vyvětrat (klimatiace je součástí všech domů, ale já ji použiju až hodinu před smrtí, jako poslední záchranu před uvařením). Je tu dokonce takový vítr, že oblbuje Matesův monitor dechu, čímžto ho činí nepoužitelným.

Vyfotila jsem proto alespoň pohled z milosrdného přítmí našeho bytu ven do ulice.

Tak zpět, prošla jsem kolem teploměru a máme tu 27°C stupňů, to NENÍ milosrdné.

Stay tuned!