Muzeum země izraelské

6.srpna 2017

Jestli jsme se zde něčemu přiučili, tak asi tak tomu, že izraelské léto je vhodné trávit v muzeích. Na Muzeu země izraelské (Erec Jisra'el) je zajímavé, že průchod mezi jeho pavilony není zastřešený, takže si mezi expozicemi můžete vydechnout na lavičce venku, a s novými silami se pak vrhnout do dalších částí. Pokud ovšem venku není 40°C, to pak tu nezastřešenou neklimatizovanou část až tak neoceníte. Spíš vás bude štvát.

Venku se ale nachází i část expozice- vykopávky s mozaikama, tak jsme jim ty drsné venkovní průchody odpustili.

Kromě mozaiek nám přišla nejzajímavější Historie izraelské pošty, tedy konkrétně jeden pohled adresovaný do Prahy 7, ul. U smaltovny, což je zajímavé proto, že přesně na této adrese (vč. čísla baráku) Honza bydlel, když byl ještě svobodný a mladý. Jako jaká je pravděpodobnost, že uprostřed  Ásie narazíte v muzeu na pohled s přesnou adresou vašeho bývalého bydliště? Co nám tím chtěli mimozemšťané z budoucnosti, co tohleto setkání zařídili, sdělit? Těžko říct. Ten pohled ze čtyřicátých let cenzura vrátila do Izraele, protože Čechy tou dobou byly okupované. Vidíte, jak jsou pohledy důležitým svědectvím doby. Kdoví, co za 60 let řeknou archeologové na naši ledničku slávy. Mimochodem cenzoři nám asi zablokovali příchozí poštu, ale tak my jsme trpěliví a neztrácíme naději, že ty ztracené pohledy jednou dojdou.

Pohled ze Zeppelinu, taky zajímavý , ale už ne tolik jako smaltovna.

Matěje to moc bavilo, ostatně jako všechno. Pořadí pavilonů podle mapy určoval pochopitelně on.

Moderní umění nesmí chybět- 3D cákanec ze skla a skleněné tabulky.

A něco z pobytu mezi pavilóny- architektura 70.let připomínající Kongresák s panoramatem TelAvivských mrakodrapů. Jo mam strašně zasviněnej čip, už bych si fakt zasloužila novej foťák.

Jo a ještě jsem zapomněla na fotku z nádraží, kde jsem Matějovi bravurně zahrála symfonii Kočka leze dírou, on ji má rád. Měli to trošku rozladěný, ale tak co byste chtěli od veřejného klavíru. Nebo piána?