Wall of fame

Zeď slávy (nyní Lednice a Dveře slávy) získali i fyzickou podobu, když jsem konečně sehnala magnetky!

Nejčestnější místo patří Matoušovi a Lence, protože jako první prorazili do Rehovotu poštovní trasu! Posílají chleba za chlebem, takže máme zajištěny zásoby na celou zimu. Taky poslali z dalekého Islandu Puffyho, ale mám obavu, že mu tady bude horko. Kdyžtak ho přesunu ze dveří na ledničku. Zasněžený Les Království udělal Matějovi obzvláštní radost, je to další místo, kde byl už jako malá blastulka a má na to krásné vzpomínky.

Pozdrav z Kuby, teda pardon z Prahy, od Péti a její rodiny.

Pěkná řádka pohledů od Hanky a zbytku rodiny, která objíždí o prázninách republiku a skupuje všechny pohledy po cestě. Především pohled z Kuksu Matějovi připomněl, jak krásná je jeho rodná zem, vždyť tu byl už jako malá blastulka loni v létě.

Pohledy od Jany.

Pohled od Terezy, která můj deníček nečte, a přesto dokázala poslat pohled na správnou adresu! Gratulujeme!

Za zvěčnění Honzovy narozeninové oslavy, jíž bohužel nebyl přitomen, děkujeme všem v laborce.

Nedostižný táta již odeslal jedenáct pohledů! Jestli vám některé připadají stejné, tak to je proto, že táta pokus několikrát neúnavně opakoval, než se mu podařilo prošťouchnout špunt, který selektivně blokoval pohledy od něj. Nakonec se ukázalo, že stačí napsat správně adresu.

Dále děkujeme prapratetě Haně za pohled z mého rodného města. Ano, i po osmdesátce se dá do tý trafiky dojít, tak konec výmluv...pořád čekám pohled například od bráchy! A nejen od něj teda, například z Valašska stále nic, jak pak chudák Honza bude Matějovi ukazovat odkud z poloviny pochází?

Áďa poslala pohled z nejkrásnějšího města Evropy a NAVÍC pohled plný tulipánů a pohled z ostrova Texel, který vůbec nevím kde je, ale prý se tam bude stěhovat. A taky nás pozvala na svatbu! Krásnou pozvánku od Ivy jsem trošku upravila, aby nedorazli nezvaní hosté. Ivě dávám půl bodu za pozvánku, třeba někdy pošle něco sama.

Nejvzácnější pohled: pohled z Valašska!! Konkrétně z Poličné, což je u Valašského Meziříčí, kdyby to někdo nevěděl, a taky z Bystřičky, což je Honzův rodný kraj. Ještě k tomu zasněžený. Ze sovího hejna se odlepila Lenka a poslala nám pohled až z Číny! Tím vyhrála soutěž o pohled z největší dálky. Valaši jsou zkrátka všude.

Pohledy od bráchy a Verči ze španělské Valencie a japonského Japonska. Tento pohled urazil největší vzdálenost, kterou asi jen těžko něco překoná, leda by měl někdo cestu kolem Austrálie nebo tak nějak.

Jana s Davidem a malým Davídkem poslali pohled ze Šumavy z jejich první dovolené.

Pohled z Turecka od Jany od stejné kaluže, do které se Matěj chodívá koupat. Koukali jsme do ní, ale Janu v ní neviděli, asi je to moc hluboká kalužka.

Pohled od Vedelína z ráje. Když si z ráje můžou zesnulí chameleoni vyřizovat osobní korespondenci, nikdo už o jeho existenci opravdu nemůže pochybovat. P.S. jestli to znamená, že ten kámoš vyobrazený na pohledu už je taky po smrti, tak upřímnou soustrast, Aleši.

Zasněžený pohled od Evy, Verči, Vítka a Radka. Aspoň Matěj ví, na co se má o Vánocích připravit, až vystoupí na Ruzyni z letadla.

Dále jsme dostali knihu, čímž se potvrdila hypotéza, že lze posílat balíčky. Děkujeme Jirkovi! Knihu ale na ledničku dát nemůžeme, proto zaujme čestné místo vedle ledničky.

A ano, i do Izraele lze odesílat poštu doporučeně, vyzkoušeli jsme to. A již to není třeba opakovat, vážně stačí napsat správně tu adresu. Já potom nevim, co mám dělat s timhle...