13.prosince 2018
Čekám, až mi chůva dá echo, že se Mates vzbudil a můžem se vydat na cestu. Modrý nebe, sluníčko hřeje tak akorát, nad hlavou mi skřehotají papoušci, kteří sem přilítli přezimovat, palmy jemně šumí ve vánku, z protější zahrady se ozývá sekačka na trávu.
No není tohle ráj na zemi? No není. Nemají Vánoce. Proto už za 5 hodin sedneme do letadla a pofrčíme domů.
Nový rok, který tady vůbec není nový, už oslavíme zase tady. Tak hezké Vánoce všem těm, se kterými se nestihneme potkat, protože máme sakra málo času.