23. května 2019
Léto je tu. Druhá letošní teplá vlna právě oplachuje Izrael, venku smrdí kouř, protože zase probíhá ten debilní svátek, při kterym se dělaj táboráky, takže nemůžete ani otevřít okno, ale ono vlastně nechcete ve skutečnosti otevírat vůbec nic, protože je venku 42°C ve stínu.
Kdybyste si někdo chtěl vyzkoušet jak se tu teď cítíme, tak si do obličeje namiřte fén. Jo a nezapomeňte ho zapnout.
Brzlíková konference vrcholí, několik mladých nadějných českých brzlíkofilů právě ukazuje zbytku světa, že česká imunologie je na vzestupu a večery tráví u nás doma nekonečnámi vědeckými diskuzemi. S trochou vína se to dá i přežít. Konference mi dala trošku zabrat, protože na utahání a uspání Matesa sem byla celé dny sama a teď mám ještě letní chřipku, tak se to snažim nějak přežít a počítám hodiny do konce týdne.
Mates potkal tolik Čechů jako nikdy v životě. Nejvíc si cení naučné hry, kterou dostal od Matouše, a já mu jí už musela zabavit, protože tohle...
...vydržíte maximálně 15 minut.
Na závěr ještě doplním dvě výhody veder, které mě dneska napadly. Když si nestihnete vypít svůj ranní šálek čaje, v poledne na vás čeká ještě stále příjemně teplý.
A navíc uštříte za jídlo, to je to poslední, na co myslíte.
Taxíka používám jenom v krizových situacích, jako je noční cesta na pohotovost s týden neléčeným zánětem ucha a ... dnešní cesta k chůvě při kulminující heat wave. Tak ten fén, nezapomeňte.