12. září 2018
Jen co zapršel nadějeplný deštík, zase se oteplilo. Zkusila jsem znova umýt okna, a oteplilo se ještě víc. Půl roku nepřestávajících veder organismus unaví, hůř se nám vzdoruje. Zkrátka oslavy nového roku trávíme nalapeni na klimatizaci.
Loni jsme izraelský silvestr oslavili na Rosh Hashanové večeři u maminky Honzovy kolegně, která nás k sobě ze soucitu pozvala- viz Nový rok
Letos jsem zařídila pozvání já, a protože vzbuzuji víc soucitu než Honza, dostali jsme pozvání hned dvě.
Nejdřív nás pozval kolega Roni jako poděkování za to, že jsem mu pomohla s experimentem. Je to od něj milé, i když znám praktičtější formy díků, jeden takový dík od kolegy Orla vyjde online v říjnu. Nicméně Roniho pozvání jsme po zralé úvaze odmítli, protože jeho rodina bydlí v jiném městě a cestovat tak daleko s Matějem, ještě k tomu večer když je nevrlý, by pro nás znamenalo moc adrenalinu. Trošku mě to mrzelo, a představovala jsem si, že třeba v jiném vesmíru, v jiném životě, nám v takových situacích třeba pohlídá Matěje někdo z jeho prarodičů, tet, nebo kamarádů, a my si budeme moct vyrazit sami, třeba do kina, nebo na Rosh Hashanovou večeři. Třeba někdy, až od nich nebudeme 3500 kilometrů daleko.
Moji trudnomyslnost nakonec zahnala kolegyně Miri, která nás pozvala taky, bydlí ve vedlejším domě, a má holčičku stejně starou jako je Matěj, takže pro nálady unavených mimin má pochopení. Večeře proběhla hladce, proože Miri má kočku, tedy zvíře, které Matěj bezhlavě miluje a dokonce díky kočkám říká své první, a stále jediné, slovo čiči.
Na fotografiích zachycujících průběh návštěvy si Matěj rozšiřuje alespoň hebrejskou slovní zásobu (a navíc nesedí do W, to sem dávám, aby Lenka měla radost), a dále si dělá pohodlí na zemi, což byl pro nás pokyn k odchodu.
Odtud se dostávám k ožehavému tématu Matějovy 18 měsíční kontroly u doktora, která nás bohužel čeká zítra. Snažila jsem se tam poslat Honzu, ale vymluvil se na experiment, takže to zas bude na mě. O tom, jak dopadla jednoletá kontrola u doktorky, která neumí slovo anglicky, jsem napsala jeden ze svých nejtragikomičtějších pamfletů- viz Am am
Já jsem na své hebrejské slovní zásobě od poslední návštěvy zamakala a rozšířila ji o "eš delet" (požární dveře), tak snad se ta Ruska taky polepší. Uvidíme. Nic si od toho neslibuju, krom toho, že po návštěvě doktorky nás čeká ještě návštěva sestřičky (ne, neordinují spolu), a ta anglicky umí, a tý budu muset zase lhát ohledně Matějova mluvení. Takže teď večer smolím seznam imaginárních slov, které zítra zařadím do imaginárního matějova repertoáru.
Až tohle jednou budeš, Matěji, číst, a já vím že budeš!!, tak jsem ti polepšila o "máma", "táta", "pa", "koko", "bé", "bů", "haf", "tůtů", "baba", "děda" /taky je to seznam pro mě, protože už jsem zapomněla, co za slova jsem si vymyslela minule, a nechci být při lži přistižena/.
Tak Shana Tova. Dobrý rok.