18. září 2017
Silvestr Rosh Hashanah tady, to je mega událost a je potřeba ho oslavit opravdu pořádně. Jednu z akcí na oslavu nového roku uspořádal samotný WIS. Původně se nám tam nechtělo jít, protože Matěj je po mně a brzo večer je unavený a nerudný. Ale 8x nám přišla pozvánka na email a 5x na fejsbuk, tak nám bylo pořadatelů líto a šli jsme.
Jednalo se itasko-irsko-izraelský večer (italské jdlo, irská hudba, izraelský silvestr). Prvních 45 minut tam řečnili různí prezidenti WIS o smyslu a důležitosti Rosh Hashanah. Takže je asi jasný, že je to vážně důležitý, protože 45 minut řečnit na téma jedný párty je docela výkon. Pak konečně zpřístupnili občerstvení, tak jsme se mohli najíst, výtěžek z prodeje jídla šel na podporu obětí nějakýho loňskýho zemětřesení v Itálii, no a pak jsme už chtěli domů, páč už zapadalo slunce, a to se Matěj mění v běsnící nepříčetné mimino, pokud mu nějaká irská hudba brání ve spánku.
Ale přišel nás pozdravit a popovídat si člověk, který byl na celý oslavě asi nejzajímavější- jmenuje Eystein, postavil si výzkumný imunologický ústav v Bergenu, má 7 dcer (7 jako sedm) a 2 vnoučata (na pohlaví jsem se zapomněla zeptat), a do Izraele jezdí každý 4 roky na tzv. sabbatical do Jakubovy laborky. To kdybyste nevěděli co to je, ten sabbatical, tak to si vedoucí laborek jednou za čas vyjedou na rok na výměnný pobyt do zahraničí, aby načerpali nové zkušenosti, potkali nové lidi, a aby zkrátka nebyli vyhořelí a vrátili se domů s novými nápady. Eystein je tady asi už popáté, momentálně s manželkou a dcerou číslo 3 a 5.
Sabbatical, to je strašně zajímavá a prospěšná věc, opakuje Honza zhruba jednou týdně a tváří se u toho zasněně.
A já říkám, že není.
To jen kdyby někoho náhodou zajímal můj názor.
Přiložené video dokonale zachycuje atmosféru večera v kampusu. Ale bacha, je to doják.