Stárne, chlapec

2. března 2018

... přitakal Honza, když jsem si nostalgicky povzdechla, že Matýskovi už je rok. Popravdě já bych raději slavila až zítra, protože to jsem Matěje viděla poprvé, ale nebudu mu to komplikovat.

Narozeniny jsme oslavili zahájením noční odvykací kúry zvané "Ne, Bebu ne". Bylo to drsné. Pro mě psychicky, pro Matěje fyzicky. Ono řvát v postýlce hodinu vestoje vyžaduje i nějakou tu námahu. Honza vše prospal, takže mi nikdo tentokrát nevysvětloval, že Matěj roste, a že Bebu potřebuje. Byla jsem neoblomná a Beby nedala ani kapku. Přežili jsme. I Matěj.

Narozeninový den pokračoval výletem na pláž, kde jsme oddemonstrovali využití báboviček. Neměli jsme moc času, protože ten debilní šabat začíná takhle v zimě už hrozně brzo, takže jsme se ani neohřáli, a už jsme museli zpátky na vlak.

Vše vygradovalo mohutnou oslavou, z níž přikládám několik nejvýstižnějších fotografií.

Matějův výraz mluví za vše. Netřeba dále komentovat:

Ráda bych podotkla, že tu blbou narozeninouvou čepici sem sháněla MĚSÍC. Matěj ji snesl na hlavě VTEŘINU.

Je fajn, že si do rodinné fotogalerie můžeme přidat tolik pěkných nových fotografií.

Tak všechno nejlepší, Matěji Ať jsou další roky tvého života klidnější než byl ten první.

Nastává druhá noc odvykačky...držte mi palce.