7. června 2018
Mazal tov! Matěj má další sestřeničku! Gratulujeme!
Další sestřeničku Barunku. Další Barunku Benešovou. Jak je Matěj bude rozlišovat to nevím, nemá to chudák jednoduchý. Doufám, že žádná třetí sestřenice téhož jména už nás nečeká, a teď mě napadá, že ani potenciální bratranec Matěj není úplně dobrý nápad, tak bych touto cestou chtěla poprosit svého originálního bratra, aby na toto jméno zapomněl.
Letošní rok je vůbec velmi úrodný, Matěj očekává šest kámošů nebo nevěst. Zatím to teda jsou samý nevěsty, jako nic proti nevěstám, ale aspoň jeden parťák by bodnul.
Na památku dne, kdy se nová a čerstvá Barča narodila, Matěj vytvořil svůj první obraz. Jedná se o malbu na papír rukama, s aditivem vlastních slz, protože mu zrovna rostly zuby, no prostě nálada pod psa, na závěr olíznutá Yonatanem.
Jinak jsem byla jako zasloužilá matka požádána o sdílení a předávání zkušeností nastávajícím/čerstvým rodičům, když už jich je mezi mými čtenáři tolik. Tak bych se ráda vyjádřila k problematice růstu zubů. Když jsem byla malá, myslela jsem si, že dětem rostou zuby třeba týden, musí se to přetrpět, a pak je klid. Teď už jsem velká a vím, že zuby rostou měsíce. A klid není nikdy. Nikdy.
Dokázala jsem sehnat nažehlovací záplaty na Matějovy prošoupaný kolena, tak už nemusí lézt nahý. Prodavač teda uměl anglicky, tak to mám jen za půl bodu, ale i tak jsem na sebe pyšná.
A to je vše, zítra jdeme na izraelskou svatbu, tak oprašujem tenisky, abysme za Matějem vydrželi běhat celý den.