Národně parkový víkend

16. března 2018

Internet,  který jsem nerozbila, nám pořád nejde, protože ho intenzivně opravují Izraelci, ale fotky z minulého víkendu jsem zvládla nahrát do fotoalba, takže si milovníci přirody a Matěje přjdou na své. Jak se totiž ukázalo, i v Izraeli lze najít národní parky, ve kterých můžete jít na několik hodin na procházku, a nemusíte přitom chodit pořád dokola.

A co se tady událo za zázrak? Za minulé dva týdny jsme potkali čtyři Čechoslováky.

S Anettou jsme se poprvé setkaly před mnoha, mnoha lety v Hradci Králové, když jsem tam přijela natransfekovat jejich buňky, protože naši šéfové pojali pocit, že Pražáci umí transfekovat buňky líp než Hradečáci. Tento pocit se nakonec ukázal býti lichým, nicméně Anetta o tomto našem počínání sepsala článek.

No a podruhé jsme se setkaly v Rehovotu, kde se Anetta měsíc na stáži učila nějakou super metodu...možná transfekovat buňky. Anettu potkal Honza kde jinde, než v hospodě, což je docela výkon, protože Honza dle svých slov do hospod v podstatě nechodí. Takže když Honza v podstatě nebyl v jedné z rehovotských hospod, pozval Anettu k nám domů, abych z toho taky něco měla, protože JÁ do hospod nechodím doopravdy. Tak to byla naše další česká návštěva, ale málo se opila na to, aby mi na kameru řekla, že Izrael je nejlepší. Snad příště. Anetta už zase odjela o dům dál, tentokrát do Švédska založit si svou vlastní laborku. Dali jsme jí pár rad na cestu, několik pohledů, a popřáli hodně štěstí.