Lidi se mě často ptají, co tady jíme a co vařím. Místní jídlo si určitě zaslouží samostatnou rubriku, protože je legendární. Než se ale rozkoukáme, máme to tak, že vařím úplně obyčejné jídlo ze surovin, které mam k dispozici, což znamená kuře a sůl. Už deset dnů. Jo a ještě olej, abych to zas nedramatizovala. Honza radši chodí do kantýny, a dobře dělá.
Teď se ale blýská na lepší časy, protože jednak jsme konečně vybalili pár drobností do kuchyně co jsme si přivezli (například hrnec), a taky už můžeme nakoupit některé další potraviny vhodné k vaření. Například kuře. Ono jiný maso se shání špatmě, je to podpultovka a patřičně naceněná.
Honza si usmyslel, že ku příležitosti svých blížících se kulatých narozenin upeče do práce koláč, protože se to tady tak dělává. No já mu určitě budu držet palce. Zatím se s tím v obchodě popasoval celkem statečně.
Milosrdné anglické nápisy na pečícím prášku, vanilkovém cukru a mouce (druh nevíme, zdá se zcela univerzální) + cukr.
To já místo rajčat v plechovce koupila půl kila rajčatového protlaku, ale tak uznejte, že jsem to dopředu fakt poznat nemohla...
Jako už jste někdy nakupovali oregáno a bazalku 45 minut? Ale jsem na sebe pyšná, s pomocí dvou slovníků jsem to dala...možná. Kmín, nejjednodušší koření, pochopitelně neměli.
Další level bude tržiště.