Sever

12. kvčtna 2019

Zatímco celým Izraelem otřásaly salvy oslav narozenin státu, my si sbalili švestky vč. Matěje, pučili auto a vyjeli na sever. Zabalit si na celé tři dny dovolené není jen tak, všechno to jídlo, oblečení, hračky, jsem balila celý večer. Na moje a Honzovy věci už nezbylo místo ani energie, tak jsme jen náhradní tričko šoupli ráno při odjezdu do jediné volné igelitky, která v domácnosti ješte zbývala, a vyjeli jsme.

Matějův vrchol celého výletu: průchod tunelem pod dálnicí

Vádí

Odpoledne jsme navštívili město Safed, proslulé svým ortodoxním obyvatelstvem a úzkými uličkami plnými obchodů. Trošku nám nedošlo, že Izraelcům se po bujarých oslavách vzniku státu nebude chtít vstávat, a všechno zůstane zavřené. Ale aspoň jsme nikoho moc nepotkali.

Další den jsme zajeli do ptačí rezervace Hula, kde přesně před týdnem skončila masivní migrace ptáků vracejících se z Afriky do chladné letní Evropy. Viděli jsme tam jednoho posledního čápa, který se zapomněl. Zbytek už se přestěhoval, tak jim vyřiďte naše pozdravy. To nám teda moc nevyšlo, navíc Matěje to tam ani moc nebavilo.

Výlet k vodopádům v rezervaci Metula ho nadchnul víc. Bylo to na úplné hranici s Libanonem, a ne, nevadí nám, že je to hranice státu, se kterým je Izrael ve válce, víte, my sme ani ne před týdnem sledovali z balkonu, jak vybuchujou rakety a jedli u toho chipsy, my sme voražený jako nikdy.

Pár pokusů o pěknou společnou fotografii s mým chlapečkem..no tak třeba příště.

Trochu té historie jsme si užili u ruin starobylé synagogy z období kolem 200 n.l. a protože tam nikdo nebyl, měli jsme plno času a prostoru na vytváření kvalitní rodinné fotografie...no tak třeba příště.

Poslední den prodlouženého víkendu jsme zase potrénovali Matějovy nožičky na výletě, pak jsme se chtěli osvěžit na Hoře blahoslavení, která svoje brány ale zavírala 15 minut po našem příjezdu, tak jsme na osvěžení neměli čas a přesunuli ho do rezervace Korazim ,kde jsou zbytky židovské vesnice.

Z cyklu táto, mámo, dělejte, zdržujete mě!

Hora Blahoslavení za 15 minut

Vesničani v Korazim si vybrali moc pěkný místo s výhledem na Galilejské jezero, a protože dělali dost dobrý víno, olivový olej a prodávali kvalitní pšenici vyhlášenou po celý zemi, byla to vesince hodně bohatá. Přesto zanikla kolem 6. století n.l., co naděláte. Možná to bylo proto, že odmítli vyslechnout Ježíše, když se zrovna potuloval kolem, a on je za to prej proklel. To se píše v Bibli. Ale i s tim prokletím se drželi ještě docela dlouho, to víno byla asi fakt kvalitka.

Tak to byl náš prodloužený víkend plný cestování. Čas strávený v autě Matějovi prospěl a vedl u něho k masivnímu rozšíření slovní zásoby. Nechápu, že jsme měli někdy obavy, že chlapec nebude mluvit.