19. října 2017
Dlouho jsem nic nenapsala, protože popravdě na to nemám mentální ani fyzickou energii. Protože Matěj UŽ ZASE roste. To znamená, že celou noc s prominutim žere jak zjednaný a my jen uřícení běháme sem a tam a nosíme Bebu. Mimochodem věděli jste, že když mimino řve a nikdo neví proč, tak první dva měsíce "jsou to prdy" a od dvou měsíců "jsou to zuby"? No fakt, všichni to řikaj. A Matěj svůj růst neomezil trapně jenom na zuby, on zkrátka roste celý. Ve dne samozřejmě roste (=žere) taky, takže od rána do večera mu vyvařuju pochutiny jak pro krále a nic jinýho nestíhám.
Dále Matějovi UŽ ZASE přijela návštěva. Jeho děda dokázal rozšifrovat systém izraelských železnic a hebrejských nápisů a zcela sám dorazil až do Rehovotu. Byl to doják, co vám budu povídat. Shledání po 5 měsících. Teď se snaží Matěje přemluvit, aby začal lézt, čemuž se snažím všemožně zabránit, protože až se ta naše žeroucí fretka rozleze, tak já už jí nikdy nedohoním.
Návštěvu využijeme, protože otesánkovi je UŽ ZASE malá postýlka pro malá miminka a my teď sháníme postýlku pro žeroucí (=velká) miminka. Jako není to úplně jen tak, takovou věc tady sehnat. Chvíli jsme chtěli odpovědět na inzerát z bazaru, ale postýlka byla k vyzvednutí v židovské osadě na Západním břehu, tak to jsme zavrhli. Mj. proto, že s autem z autopůjčovny nás na Západní břeh nepustí. A i z jiných důvodů se nám tam pro ní nechtělo jet.
Pak to chvíli vypadalo, že postýlku koupíme v IKEA. Ale v izraelském katalogu nepíšou nic o matracích a tu my docela potřebujem. Pak to chvíli vypadalo, že nám postýlku daruje Jakub po svých dětech. Ale postýlce nějak chybí taková důležitá součástka, bez který postýlku nesestavíme.
Takže aktuální plán je, že inkriminovanou součástku odveze Matějův děda do Prahy, předá jí Matějově tetě, která jí odveze na Valašsko a předá jí druhému Matějovu dědovi, ten jí vyrobí a o Vánocích ji předá Matějovu tátovi a ten mu potom postýlku smontuje. Ano a celý tento proces je stále ještě jednodušší, než tady koupit a hlavně přepravit postýlku až do Matějova pokojíčku. Teda bunkru.
No a ještě ke všemu jsem UŽ ZASE zaměnila petželku za koriandr, to mě vždycky tak vytočí. Oni to skladujou vedle kopru a to pak neni cítit vůbec jinýho než ten kopr a já si to přinesu domů..a pokaždý to je to, co zrovna nechci. No pokaždý. No a tohle je koriandr. Sakra.