Embedded Files
středa – den 14. – 26.4.2017
Rozhodovala jsem se mezi dvěma možnostmi delších túr a nakonec jsem vybrala možná méně známou variantu – Alcove Spring, na jejímž konci je skála pojmenovaná Moses a Zeus. Druhá varianta byla Syncline Trail – kde se obchází velký kráter, ten samozřejmě chci také vidět a i když ho neobejdeme celý, aspoň se k němu podíváme.
Alcove neboli výklenek – možná budoucí kamenný most – tento útvar dal jméno dnešní túře
Túra je velmi zajímavá, vede mezi skalami, které jsou zase trochu jiné než v předešlých NP, jsou temně rudé, hodně vysoké a hladce lámané. Kolem Alcove jsme sešli prudce dolů do kaňonu, ve kterém se pohybujeme po zbytek dne, takže nás nečeká žádné stoupání ani další klesání, ale i tak jsme se shodli, že to pro nás byla jedna z nejnáročnějších túr, částečně možná proto, že byla jednotvárná a neutíkalo to a hlavně asi proto, že jsme šlapali pískem, bořili se do něj a každý krok tak byl náročný.
Počasí máme ideální, není ani zima ani moc hic, sluníčko svítí jen chvílemi. Občas se pískem mihne ještěrka, naštěstí tu nejsou žádní chřestýši.
Skály Taylor Canyonu v Canyonlands, cesta k útvarům Moses a Zeus
Většinu cesty jdeme vyschlým korytem potoka, na několika místech je písek promíchán se solí nebo jinými minerály
U jednoho takového slaného úseku cesty jsem si všimla, že mi chybí lahev s vodou, musela jsem ji ztratit asi před kilometrem, když jsem sundala batoh a položila ho, cestou zpět lahev hledáme a najdeme, Jirka mě fotoaparátem zachytil, jak si ji šťastně odnáším
Na skále Moses a Zeus
Po více než dvou hodinách přicházíme k útvarům Moses a Zeus. Nahoru vede několik pěšinek, pravděpodobně od horolezců. Jdeme se tam podívat, hledáme nejvhodnější cestu, protože skála se dost drolí, není to tedy úplně snadné. Potkáváme správce parku, ptá se nás, jestli jdeme lézt a když odpovíme, že se jdeme jenom podívat, nechává nás jít dál (trochu jsem se bála, že se sem nesmí bez povolení). Potom pozorujeme horolezce a odpočíváme. Zdolání skály nám zlepší náladu, ale představa dalších dvou nebo tří hodin únavného pochodu pískem nás trochu ubíjí.
Už jsem dlouho nefotila kvetoucí kaktusy...
Moses a Zeus
O půl páté máme tuto túru za sebou a vyrážíme objevovat další zajímavosti parku. Nejblíž se nachází skalní útvar Whale Rock (Velrybí skála). Je to oblý vysoký balvan tyčící se nad okolní plochou krajinou s kaňony i kamennými věžemi. Jirkovi se na ní hodně líbí, jde po ní pořád dál a dál, já na něj čekám, ale pak se vrátí a přesvědčí mě, abych s ním také šla až na konec, že je odtamtud úžasný výhled. Mám radost z jeho radosti.
Whale Rock
Pořádně dlouhá kamenná velryba
Výhled z Velrybího hřbetu do krajiny Canyonlands
Další zastávku a procházku máme u kráteru zvaného Upheaval Dome (Převrácená kupole), kolem kterého vede výše zmíněná trasa Syncline Trail. Je to úžasně zajímavá geologická záležitost s nevyjasněným původem (buď se jedná o kráter po dopadu meteoritu nebo o solný kráter).
Kráter Upheaval Dome
Máme za sebou dlouhý den, je půl osmé večer, ale než odjedeme z tohoto národního parku, zastavíme ještě na dvou zajímavých místech – nejdříve na nezapomenutelné vyhlídce na kaňony řek Colorado a Green River (soutok vidět není). Vyhlídka se jmenuje se Grand View Point Overlook a můžeme odtud z dálky obdivovat červené skály s bílou krustou, na některých skalních věžích tvoří bílou špičku. Také vidíme cestu, po které bychom mohli jet, kdybychom měli terénní auto s náhonem na všechna čtyři kola (název cesty: White Rim Road).
Grand View Point Overlook
Poslední zastávku si uděláme u Mesa Arch, skrz který je vidět daleké pusté pláně, kaňony a špičaté skály a ve velké dálce i zasněžené hory (La Sal Mountains).
Page updated
Google Sites
Report abuse