25.6.2016
Tentokrát jsem vyrazila na kešku k vodopádům řeky Bow. Cestou jsem se podívala i po mikrokeši v centru, ale bylo tam hodně lidí, tak jsem ji nechala na jindy.
Když jsem přecházela most a byla asi tak v polovině nebo dvou třetinách cesty, začalo trochu pršet. Neměla jsem deštník a začala uvažovat, jestli se mám vrátit, nebo pokračovat v cestě, pak jsem si vzpomněla, jak se mi líbila duha při úterním keškování, kdy jsem taky takto přemýšlela a hned jsem si řekla, že duha u vodopádů by byla hezká na fotce a že tam třeba dojdu včas, dokud bude slunce svítit. Hledání kešky jsem tedy o pár minut odložila. Duhu jsem stihla, ale nebyla už moc dobře vidět, tak schválně, jestli ji na té fotce najdete...
Pak jsem se o kousek cesty vrátila a začala hledat, signál mě dovedl asi 50 m od nejfrekventovanější cesty po neznatelné pěšině k několika kládám a už zdálky jsem pod jednou kládou viděla nápadnou hromádku kamení...
Kromě kešky mi taky udělalo radost nalezení této zajímavé rostlinky, tu jsem do dneška neviděla: