72. Velký úklid

8.11.2016

S velkými úklidy jsme začali asi před dvěma týdny. Nejdříve jsem se trochu těšila, že budu dělat něco jiného než obvykle, ale brzy jsme zjistila, že velký úklid je těžší než ten normální. Je potřeba všechno pořádně vydrhnout. V prvním pokoji jsem začala drhnutím vany, pak jsem si zkusila umýt kuchyňskou linku včetně leštění všch příborů a skleniček a také odstraňování černých "kopanců" na dveřích. Také jsem hodně bojovala s vysazováním oken z rámů, abych je mohla umýt z obou stran, rozčilovala jsem se u nasazování jich zpět. Měla jsem tenhle velký úklid dva pracovní dny za sebou a druhý den nebyl o nic lepší, zase jsme byla hodně unavená a stále jsem nevěděla pořádně jaký prostředek se má na co použít. Už jsem si i říkala, že bych té práce snad nechala, kdybychom s tímhle měli pokračovat dlouhodobě.

Pak jsem měla pár dní obyčejný úklid, užívala jsem si to a doufala, že na velkém úklidu se teď vystřídají zase ostatní kolegové. Později, když na mě zase vyšla řada, už to bylo lepší, pomáhala jsem pouze v jednom pokoji, ne celý den, jen asi hodinu poté, kdy jsem dokončila vlastní normální práci. Je to dobré pro to, abychom měli víc hodin práce a tedy větší plat, bez velkého úklidu bychom bývali skončili asi ve dvě odpoledne.

Další velké úklidy už byly celkem pohodové a hlavně jsem si přímo užívala dnešní práci s Jirkou, který se napoprvé také hodně nazlobil s mytím oken, ale pak přišel na ten správný způsob a začalo ho to snad bavit. A dveře dokáže vyčistit a vyleštit lépe než kdokoli jiný!

Dokonce se cítím tak plná energie, že s ním jdu na lezení, jde s námi i Akira, který je v lezení také začátečník, Jirka nám vymýšlí "projekty", co máme vylézt a možná toho nevylezeme hodně, ale dobře se bavíme. A tak jsme byli celý den spolu, výborně si rozumíme a všechno je zase skvělé.

Obr. 1 Jirka leští dřevo nad krbem