16. Bryce - mezi skalami

sobota – den 10. – 22.4.2017

Dneska máme v plánu tři krátké okružní trasy – Queen's Garden Trail (1,8 mil, tedy asi 3 km), Navajo Loop Trail (1,3 mil, tedy 2 km) a poslední je Peek-a-Boo Loop Trail (5,5 mil, neboli 7-8 km).

Vycházíme pěšky z kempu k blízkému Sunrise Pointu, kde je začátek trasy Queen's Garden (Královnina zahrada). Jedná se o naprosto nenáročnou trasu vhodnou i pro děti. Trochu mě tedy překvapuje, že tu není moc lidí, asi to bude tím, že většina návštěvníků nemá chuť brzo ráno vyrazit do skal jako my. Při procházení skalami bojuji sama se sebou – chci hodně fotit a mít krásné záběry, ale nechci mít tisíce stejných fotek. Snažím se tedy vybírat ty nejzajímavější skalní útvary, které mi třeba něco připomínají (zvíře, lidskou postavu, ruku…).

Krásným zpestřením jsou tři tunely (nejspíše uměle vytvořené) a potom uvidíme v této Královnině zahradě i samotnou královnu Viktorii – jeden ze skalních útvarů připomíná ženskou postavu z profilu. Aby to nebylo dnes celé jen o skalách – velkou radost mi také udělal lišaj, který ležel vedle cestičky v písku, dal se snadno vyfotit, i když jsem dlouho bojovala s nastavením funkce makro na Jirkově foťáku.

Je krásné slunečné počasí, mám radost, že se mi podaří spoustu skal vyfotit krásně osvětlených sluncem a s modrým nebem na pozadí, ale také přicházím na to, že někdy je zajímavější fotografie se skalami osvětlenými spíše z boku, aby byl vidět kontrast světla a stínu a později se dokonce přímo zaměřuji na skály ve stínu, avšak nádherně osvětlené odrazem světla od vedlejších skal, což jim dodává sytě oranžový nádech. Jirka dnes nechává focení spíš na mě.

Pak máme na křižovatce na výběr ze dvou cest – buď kolem dvou mostů nebo skrz Wall Street, kde budeme míjet Silent City. Obě tyto cesty dohromady tvoří okruh zvaný Navajo Loop, který tedy nepůjdeme celý, protože polovinu z něj využijeme pro návrat nahoru, na Sunset Point. Podle průvodce je hezčí jít skrz Wall Street, takže si teď uděláme jen krátkou odbočku, abychom se podívali na dva skalní mosty a pak se vrátíme na stejné rozcestí.

V průběhu dne se hodně otepluje, je to také tím, že jsme v nižší nadmořské výšce, klesli jsme k Bryce Creeku asi o 800 m. Jirka už v kraťasech a bez trička chytá bronz během pauzy na svačinu. Tuhle procházku si opravdu hodně užívám, je pořád na co koukat, nálada  je prima, ani tady není moc lidí… zkrátka vše je skvělé.

Trasu si prodloužíme o méně zajímavý úsek, když jdeme lesem podél Bryce Creeku a na chvilku ven z národního parku, protože za jeho hranicí je ukryta keška (uvnitř národních parků být žádné kešky nesmí). Kolem půl páté jsme zpět na Bryce Pointu a po večeři jdeme pozorovat západ slunce na Sunset Point a vyfotit se u Thorova kladiva. Nejlepší snímek dne se mi povede skoro náhodou, když u cesty najdeme zaparkovaný bagřík. Naženu Jirku dovnitř a je vidět, že má z nápadu velkou radost. Zatímco já přicházím pouze s nápadem, že to bude vypadat, jako že má nové zaměstnání – místo Kuboty v hotelu teď jezdí s tímhle a upravuje chodníčky, Jirka se vytasí ještě s vylepšením – do popisku té fotky může napsat, že takhle vytváří celý NP Bryce! :-)