1.9.2016
Do baru Bruno's přicházím jako první. Vybírám, co budu pít, nakonec zkusím něco, co se jmenuje Highball (doma pak zjistím, že se jedná o míchaný nápoj, kde je více nealkoholického než alkoholu), z nabídky Vodka/Rum/ Rye nebo Rey, nebo tak nějak, už jsem to zapomněla si vyberu to poslední, abych to ochutnala, když nevím, co to je (asi to byla whisky, ale nevím to jistě) a z nabídky nealkoholických nápojů jsem rozuměla jednom Cola, tak tedy Colu, i když vůbec nevím, jestli se to k sobě bude hodit. No nebylo to špatné, ale pro příště vím, že whisky se obvykle pije se sodou, vodka se zázvorovým pivem a rum asi s kolou.
Chvíli si povídám s několika cizími lidmi u baru, všimli si mojí špatné výslovnosti, tak se ptají, odkud jsem, naoplátku se vyptávám já jich, odkud jsou, jak dlouho tu žijí, co rádi dělají ve volném čase, jak se těší na zimu... Pak už přichází několik mých kolegů, tak se přesouváme od baru k dlouhému stolu, kterýsi později prodloužíme přidáním druhého stolu, sejde se nás tady totiž nakonec asi dvacet.
Nejvíc si povídám se dvěma sympatickými Taiwankami (hádala jsem, že jsou Japonky), ptaly se mě, jakým jazykem mluvíme u nás v České Republice a hrozně se divily, že máme český jazyk, tak jsem jim to přirovnávala k jejich zemi - taky mají svůj vlastní taiwanský jazyk.
A jaké se hrály a zpívaly písničky? Zombie, něco od Celine Dion, nějaký rap, od nás šlo zpívat docela hodně lidí, někteří se mě ptali, jestli půjdu taky, prý můžu klidně zazpívat něco v češtině, ale to by je asi tolik nebavilo, mě se také nejvíc líbí to, co znám.
Bohužel, když se zpívá, tak se nedá povídat, protože se neslyšíme. Kolem půlnoci se cítím už hodně unavená, takže se s nimi rozloučím a jdu domů. Byl to dnes náročný krásný den.