čtvrtek – den 8. – 20.4.2017
Jakmile sejdeme z Observation Pointu, zamíříme do Hidden Canyonu (Ukrytý kaňon), který je celkem fajn, ale nijak zvlášť nás nenadchne. Trvá nám asi jen půl hodiny dojít až na jeho konec. Dvakrát nebo třikrát se tam musí přelézt nějakou skálu, lidé, kteří se už vrací, nám říkají, že „tohle je ten nejhorší úsek, pak už je to dobré“. Pískovec trochu klouže, cítím se na něm mírně nejistá, i když by mě nečekal pád nijak moc hluboko (asi 2 m). Největší sranda je cestou zpět – Jirka si zrovna vzal jablko a kouše ho i v tom těžším úseku, nebojí se a nepotřebuje tam používat ruce. Lidé, které potkáváme, jsou tím fascinováni, nejen, že si tam skáčeme jak horské kozy, ještě k tomu on jí jablko! Jeden ten člověk to opakuje asi třikrát a kroutí hlavou, musíme se tomu strašně smát.
Tak trochu lezení po kamenech
Některé obtížnější úseky cesty jsou zajištěné řetězy
Cesta do Hidden Canyonu
Když přijdeme na konec stezky, říkám Jirkovi, že tady to musíme otočit a názorně předvedu něco jako piruetu, přičemž mě Jirka neočekávaně vyfotí. Hlavní věc, proč se otáčíme právě tady, je asi přítomnost pěkného kamenného oblouku.
Tady to otáčíme - doslova
Fascinují mě tvary a barvy skal a ještě ta kombinace s čerstvě vyrostlými zářivě zelenými lístečky!
Zatímco já se na skály dívám jako na umění, Jirka se dívá a přemýšlí, jak by to vylezl :-)
Pak nás čeká ještě jedna známá atrakce – Weeping Rock (podle které je pojmenovaná i autobusová zastávka pod ní, kde jsme ráno vystupovali). Weeping Rock znamená Plačící skála, je to proto, že z ní kape či teče voda, ale ne tak velké množství, aby se to dalo nazývat vodopádem. Vede k ní kratičká odbočka, strávíme tu asi deset minut.
Pod Plačící skálou
Výhled ven skrz padající kapky
Poslední trasa, kterou jsem si dneska chtěla projít, je jít podél Virgin River od poslední autobusové zastávky – Temple of Sinawava. Procházka se jmenuje Riverside Walk, je dlouhá dva kilometry a je v mém průvodci hodně vychvalovaná a nutno říct, že právem – pohledy na řeku jsou nádherné, cesta je pohodová, pozorujeme jeleny a spousty veverek, ty jsou na každém kroku.
Veverky na Riverside Walk
Kaňon a Virgin River
Kdybychom tu byli později v létě, určitě bych ráda šla ještě dál, stezka se jmenuje The Narrows, vede hlubokým úzkým kaňonem a jde se řekou. Je to označováno za nejatraktivnější a nejnáročnější túru v tomto parku, ale teď je moc vody, není možné do řeky vstoupit.
Už jsme toho dneska ušli i viděli hodně, ale ještě uvažuji o jedné „třešničce na závěr“, v mém průvodci je totiž jeden krátký výšlap označen jako „nevynechejte“. Jde o Watchman Trail, stezku v blízkosti hory Watchman, měli bychom výhled jak na tuto skálu, tak do údolí, kde je náš kemp. Jirkovi se moc nechce, ale zároveň nechce přijít o nějaký pěkný zážitek. Dohodneme se tedy, že si uděláme pauzu, trochu se najíme a rozhodneme to později. Buď půjdu sama nebo půjdeme oba… Než se rozhodneme, přečteme si ještě jednou něco o té procházce:
Nevynechejte Watchman Trail! Nejlepší Zionská trasa pro pozorování západu slunce nastoupá pouze 400 stop (122 m), ale její zakončení poskytuje úchvatné výhledy na pískovcové skály, které planou v zapadajícím slunci. Vyčkejte, až poleví odpolední horka, pak se vydejte na začátek stezky, který leží naproti informačnímu centru. Stezka nejdříve vede podél Virgin River, pak zlehka stoupá k malému kaňonu na úpatí Bridge Mountain. Pokračuj ve stoupání v několika dlouhých zatáčkách až na vrchol předhůří, kde se otevřou široké výhledy. Stezka vede dokola kopce s několika hezkými výhledy na Towers of the Virgin a městečko Springdale. Když půjdeš dál na jih, uvidíš členité Eagle Crags. Ostře řezaný Watchman je poslední skalní útvar, který ozáří poslední paprsky slunce. Přines si sebou čelovku pro návrat zpět. Vzdálenost: 2.7 mil (3,8 km) celkem, čas: 1,5 hodiny, obtížnost: snadné-středně těžké, začátek a konec: informační centrum.
No, koho by to nepřesvědčilo? Asi v půl sedmé tedy s Jirkou vycházíme z kempu na poslední dnešní vycházku. Skály jsou v zapadajícím slunci opravdu překrásné. V stoupajících zatáčkách už cítím, že jsem unavená, naštěstí to opravdu není nic náročného a stojí to za to. Z fotografického hlediska je tato trasa lepší než většina ostatních (kromě Observation Pointu a včerejšího Angels Landingu samozřejmě), jsem tedy velmi spokojená.
Jirka pod Bridge Mountain (2036 m)
Watchman Peak